Hlavní obsah

Ledeckou tahali po drsných pádech od obrazovky. Jsem ráda, že jsem v cíli, oddechla si po rodeu

Michal Osoba (Ga-Pa)Sport.cz

Domácí vítězka sobotního sjezdu Viktoria Rebensburgová vletěla do ochranných sítí a hlasité fandění v cílovém prostoru v Garmisch-Partenkirchenu se ve vteřině proměnilo v úplné ticho. Pro Němku skončila sezóna. Za chvíli potkal drsný pád olympijskou vítězku ve sjezdu Sofii Goggiaovou z Itálie. A tak byla Ester Ledecká na ledové sjezdovce ráda, že se dostala ve zdraví do cíle, příjemným bonusem bylo 17. místo, její čtvrtý nejlepší výsledek v super-G Světového poháru.

Foto: Marco Tacca, ČTK/AP

Ester Ledecká během super-G v Garmisch-Partenkirchenu.

Článek
Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Triumf Sutterové v super-G v Ga-Pa, pády Goggiaové a Rebensburgové

Jak jste se srovnávala s nelehkými podmínkami na trati?

Bylo to takové trochu rodeo. Jsem ráda, že jsem v cíli, každé super-G je obrovská zkušenost, protože to vám nenasimuluje žádný trénink.

Co bylo na trati nejnebezpečnější?

Už na prohlídce byly v některých branách díry. Robert Trenkwalder (manažer z Red Bullu) tvrdil, že je na hraně, jestli to vůbec pustí, protože ty díry se prohlubovaly a zbytek prolili vodou. Buď tam byla jedna velká plotna, nebo měkká díra. Bylo těžké se s tím poprat.

Foto: Gianni Auletta, ČTK/AP

Ester Ledecká si jede při sobotním sjezdu pro třetí místo v Ga-Pa.

Dokázala jste vytěsnit dva těžké pády závodnic před vámi?

Kluci se mě snažili od obrazovky někam odtlačit, abych to neviděla. Já se radši dívám, abych viděla, kde udělaly chybu. Viktoria i Sofia ji udělaly ve stejné bráně a já chtěla vědět, jak tam najet, aby se mi nestalo něco podobného. A zajela jsem nejlepší jízdu, na kterou jsem v tu chvíli měla, rozhodně jsem nebrzdila.

Co je třeba dělat v tak náročných podmínkách?

Platí, že musíte jet pořád aktivně a hrozně to mačkat, jet po hraně. I do těch děr je třeba najet čistě, i když to s vámi hodí.

V jeden moment jste se dostala do velkého záklonu, co vám proběhlo hlavou?

Jedu podle hesla, že dokud to rozhodčí neodpíská, musím makat. I když udělám velkou chybu, snažím se dojet do cíle, nechci to vzdávat.

Bylo to zatím nejtěžší super-G v sezoně?

Nevím, bylo úplně jiné než všechny ostatní závody tím, že tam byly už na prohlídce díry. Snažili se, klobouk dolů, měli tady dva týdny strašné řehole, makali od rána do večera, aby se vůbec dalo takhle jet. Moc sněhu tu nemají a stejně s tím kouzlí, dělali maximum.

Byl závod bezpečný?

Myslím, že jo, když to pustili, letos na to docela dbají. Ale přijde mi zvláštní, že ve Val d´Isere mi na prohlídce přišla trať lepší než tady a míň nebezpečná (sjezd se nakonec nejel – pozn. red.). Tady v těch rychlostech, když najedete do větší nerovnosti, je to daleko nebezpečnější.

Spolupracujete se Slovinkou Ilkou Štuhecovou, dala vám před jízdou do vysílačky nějaké rady?

Volala mi nahoru, říkala, že mám jet hodně aktivně, protože je to dost rozbité. Ale že ty díry jsou hodně velké, tak je uvidím včas a nemám se bát. Ono se tady nic jiného poradit nedá.

V sobotu jste jako třetí žena sjezdu absolvovala večer vyhlášení v centru města. Užila jste si ho, nebo byste spíš uvítala klid na přípravu na super-G?

Já to hlavně moc nečekala. Málem jsme to nestihli, protože tu byla strašná zácpa do města, kterou jsme večer vůbec nečekali. Tak jsme tam volali, přiběhla jsem na poslední chvíli a vyběhla na balkón, kde ještě nikdo nebyl, nikoho nevyhlašovali a já tam byla úplně sama. To bylo divné, tak jsem zaběhla dovnitř, kde mě navigovali, že musím po nějakém koberci, tak jsem po něm sprintovala. Bylo to zajímavé, ale krásný zážitek a velká čest.

I to je zkušenost, že s úspěchy přicházejí další povinnosti.

Už jsme si s mamkou říkaly, že až budeme dělat letní přípravu, vždycky po tréninku budu ještě někde postávat a poslouchat nějaké nudné projevy. Budu tam popocházet a dělat nanečisto rozhovory s novináři, abych měla sílu až do konce. (úsměv)

Reklama

Související témata: