Článek
Po druhém místě v Beitostölenu přišlo vaše vítězství ve Světovém poháru v Kuusamu. Už čtvrté v běžecké kariéře. Kde se taková forma vzala?
Snažil jsem se připravit na úvod co nejlépe. Jako vždy. V minulosti jsem přesto začínal pozvolněji. Je to tedy asi i tím, že od půli října nemám žádný zdravotní problém. Proto je pro mě i teď hlavní zůstat fit.
Nevyráží vám nedělní suverenita na klasické patnáctce dech?
Při prvním úspěchu v Novém Městě to bylo dokonce o půl minuty. Ale tady mě to překvapilo poté, co jsem se v prvním kole necítil tak úplně super. Na třetím kilometru jsem byl osmý a neměl jsem pocit, že by ještě šlo nějak zvlášť zrychlit. Když mi ale pak hlásili, že vedu, nenarostla mi křídla, ale jelo se mi přece jen výrazně líp.
Potvrdilo se, že jste lepší klasik?
Když nemám úplně ideální formu, jezdí se mi klasika líp, ale spíše se to tady tak všechno sešlo.
Stihl jste si plácnout ještě na trati s trenérem Petráskem, co vám pak říkal?
Po závodě gratuloval celý tým, fotili jsme se s číslem pro vedoucího závodníka seriálu. Bylo to pěkné. Český chlap vede běžecký svěťák snad poprvé. Pěkně se to sešlo při mém 100. startu ve Světovém poháru.
A na konci sezóny se rozdávají nejlepším skleněné glóby. To láká, ne?
Dva závody se extrémně zadařily, ale glóbus je v nedohlednu. Vyhlížím nanejvýš tak příští závody v Davosu. Budu mít premiéru s trikotem pro prvního. Bude pěkné vedení udržet. Ale nechci o tom spekulovat.
Měl jste vůbec někdy takovou fazónu?
Nějak mimořádně se necítím, přijde mi jen, že jsem v pohodě a zdravý. Severská příprava v Muoniu i v Beitostölenu byla bez problémů. Určitě jsem zažil chvíle, kdy se mi lyžovalo líp, ale špatně na tom při takových výsledcích být nemůžu.
Asi pomohlo i předsezónní radikálnější řešení lapálií s mandlemi a kolenem...
Určitě. Je příjemné mít možnosti trénovat a neohlížet se pořád na nějaké starosti s krkem nebo kolenem. Po zákroku v koleni jsem se sice dával dohromady déle, než jsem čekal, ale je to znát.
Operace mandlí však někdy znamená riziko...
Víc odborníků se u mě shodlo, že pro mě operace byla to nejlepší. Mandle už neplnily obranářskou funkci, ale potápěly mě.
V neděli vás nezaskočila ani krutá zima, vybavil jste se tradiční šálou...
Spíše šátkem. Po prvním sjezdu jsem přesto byl slušně zmrzlý. Zato hned v dalším pořádném stoupání jsem se zahřál. Ráno bylo minus šestnáct, v době závodu nevím, ale situaci zhoršuje v Kuusamu tradiční vlhko.
V letošní sezóně není mistrovství světa ani olympiáda, nemusíte tolik spekulovat, co případně vynechat. Jaká porce závodů vás čeká?
Nejdřív Davos. Ruský Rybinsk pak vynechám, s Martinem Jakšem jedeme na vysokohorské soustředění. Před Vánoci chci ještě stihnout mistrovství Německa. Vrcholem bude pro mě i pro 99 procent dalších běžců Tour de Ski. A pak i svěťák v dějišti příštího mistrovství světa v Liberci. Nepočítalo se s lednovou cestou do Kanady, ale já bych tam přece jen chtěl. Bude záležet na situaci.
