Článek
Jak to teď vypadá v praxi? Němec Teichmann a Nor Hjelmeset byli po klasickém prologu za Bauerem, bruslení je více či méně seslalo do propadlišť. Ital Pietro Piller Cottrer či Francouz Emmanuel Jonnier by zase Tour nejraději objeli jen volným stylem. „U mě je to dělení ale jinak: na jedné straně distanční závodník, na druhé sprinter. A tím já nejsem,“ připomíná Bauer.
Ve třech ze čtyř závodů protínal cílovou čáru jako lídr série, ať už bruslil nebo se klasicky hnal stopou. Ale jen mizivý náskok veze dál. Něco málo přes tři sekundy. To je výsledek dřiny. „Trochu málo, jsem šťastný, že vedu, naštvaný, že jen tak těsně.“
Pro Bauera prokletý sprint před Silvestrem dokonale zmasakroval jeho luxusní náskok. „Šedesát sekund pro nejlepšího sprintera je až moc, ale nechci to komentovat, druhá strana má zase výhrady, že Tour není pro vyznavače krátkých závodů,“ přemítá Bauer nad rozdílnou bonifikací pro vítěze.
Do Asiaga pojede s nadějí
Nor Östensen rozdělení potvrzuje: v Praze na krátké trati zářil, byl druhý. Včera na Vysočině na delší trati propadl.
Bauera a spol. čeká ještě jeden sprint v Asiagu. „Tam je aspoň náročnější trať než v Praze, ta by mi měla sedět víc,“ dělá si jisté naděje. „Ale ještě před tím přichází moje disciplína,“ potvrzuje i stylově všestranný Bauer před středeční patnáctkou, že se přece jen cítí jistější v klasice, kdysi jeho jednoznačně silnější stránce.
To Martin Koukal, famózně útočící na Nový rok, sílu z bruslení ve středu neuplatní. A tak nemyslí na celkový triumf. „To bych se musel zlepšit v klasice, na patnáctce bych nesměl ztratit víc než půl minuty,“ krčí rameny jeden z nyní nejsledovanějších mužů rozdělených běžeckých světů.
