Článek
Co vás nejvíc těšilo v sezóně, jíž sice chyběla vrcholná událost, ale i tak přinesla řadu úspěchů českých lyžařů?
S velkým potěšením jsem asi nejen já vnímal to, jak skvěle si ve Světovém poháru vedl Lukáš Bauer. Za něj stavím skikrosaře Tomáše Krause, ale ukázaly se i juniorské naděje. Běžec Martin Jakš, snowboardistka Šárka Pančochová. Byla to vydařená zima.
Pozice krále českého lyžování po odchodu Neumannové se zdá v tuto chvíli asi jasná...
Určitě. Před Bauerovými výsledky klobouk dolů.
V anketě Král bílé stopy ale rozhodne do 10. května veřejnost a v internetové části hlasování je výše Bank. Vyhlášení 16. května může přinést překvapení...
Anketa, v níž rozhoduje veřejnost, je správný trend. Ale jinak nechci průběžné výsledky hodnotit.
Zamrzelo vás během zimy vůbec něco?
Trošku více jsem čekal od skokanů, Šárce Záhrobské jsme po titulu v Aare fandili a přáli, aby se dočkala vítězství i v závodě Světového poháru, ale nevadí, že to nevyšlo. To je sport. A co mě opravdu zamrzelo? Zranění právě Ondry Banka v Kitzbühelu.
Rozpočtově je české lyžování daleko třeba za alpskými či severskými velmocemi, přesto výsledkově předčí očekávání. Čím si to vysvětlujete?
To je různé. Příprava Lukáše je podobná tréninku lyžařů právě z oněch velmocí. Pořád asi sklízíme ovoce ze Sportovních center mládeže i z minulých let. Ale třeba u Šárky Záhrobské a Ondřeje Banka je hlavní podpora rodinných týmů.
Jaro je údobím úvah, zda vedení svazu je schopno sehnat dost peněz. Diskutuje se i o možných změnách, co čekáte od svazové konference 17. května?
Počítám, že bude konstruktivní a nepřinese zásadní změny. Hodně se toho povedlo. I s výhledem na MS v klasickém lyžování v Liberci to je dostatečný argument. Finanční i trenérské zázemí se mnohdy teprve konstituuje, ale základ je položen.
