Hlavní obsah

Hrála fotbal, měla piercing. Kariéru však Björgenová končila jako olympijská rekordmanka

Nedala si zrovna jednoduchý úkol. Norka Marit Björgenová kdysi prohlásila, že jednou chce být nejlepší běžkyní na lyžích všech dob. Tvrdě ale dřela a nakonec se jí to podařilo. Navíc je díky osmi zlatým, čtyřem stříbrným a třem bronzovým medailím i nejúspěšnějším sportovcem v historii zimních olympijských her. Čtyřicetiny oslaví osmnáctinásobná mistryně světa a čtyřnásobná vítězka Světového poháru 21. března jako šťastná matka dvou synů.

Foto: Sport.cz

Norská běžkyně na lyžích Marit Björgenová.

Článek

"Jsem ráda, že jsem se mohla věnovat sportu na nejvyšší úrovni tak dlouho. Lyžování se stalo mým zaměstnáním. Jsem rovněž šťastná, že jsem byla mentálně tak silná a vždy tomu byla schopna dávat maximum," řekla Björgenová poté, co předloni v dubnu ukončila veleúspěšnou kariéru.

Krátce předtím získala rodačka z Trondheimu pět medailí na OH v Pchjongčchangu a v historické tabulce předstihla s osmi triumfy a celkem 15 cennými kovy i krajana Oleho Einara Björndalena. Svoje vystoupení pod pěti kruhy zakončila vítězstvím v klasické třicítce, také ve Světovém poháru se stylově rozloučila výhrou. Celkem jich v elitním seriálu nasbírala včetně etapových prvenství rekordních 114.

Do kolotoče SP naskočila subtilní tmavovláska s piercingem v obočí, jež se v mládí kromě lyžování věnovala i házené a fotbalu, v roce 1999. Zpočátku se specializovala pouze na sprinty a na nejkratších tratích také slavila první úspěchy. Z premiérového triumfu na vrcholné akci se radovala na MS 2003 ve Val di Fiemme, kde navíc stejně jako na OH 2002 v Salt Lake City přispěla k zisku stříbra ve štafetě.

V sezoně 2003/04 opanovala absolventka lyžařského gymnázia sedm sprintů z celkových osmi a v konečném hodnocení SP skončila druhá. Poté se výrazně zlepšila i v distančních závodech a v následujících dvou ročnících neměla konkurenci. Z MS 2005 v Oberstdorfu si odvezla celkem pět kovů včetně tří nejcennějších, poté se však stroj na vítězství vinou různých zdravotních potíží a únavy zadrhnul a triumfy vystřídaly nezdary.

Na OH 2006 v Turíně jí plánovanou medailovou žeň překazily žaludeční problémy, a tak byla nakonec ráda za stříbro z klasické desítky. Na světovém šampionátu v Sapporu 2007 vybojovala aspoň dva týmové bronzy, o dva roky později v Liberci končila daleko za medailovými pozicemi. Nedařilo se jí ani ve Světovém poháru, v němž na dílčí primát čekala téměř dva roky.

Po několikaletém trápení Björgenová zazářila na OH 2010 ve Vancouveru, kde získala pět medailí včetně tří nejcennějších. Pět kovů si přivezla i z MS 2011 a 2013, čtyři zlaté vybojovala rovněž na svém posledním světovém šampionátu v Lahti v roce 2017. Na hrách v Soči o tři roky dříve triumfovala třikrát.

V prosinci 2015 se jí a jejímu partnerovi Fredu Börremu Lundbergovi, olympijskému vítězi v severské kombinaci z Lillehammeru, narodil syn Marius. O 11 měsíců později se "Železná lady" vrátila do stopy a hned vyhrála závod SP v Ruce. Na své páté olympiádě v Pchjongčchangu přidala dvě zlata, jedno stříbro a dva bronzy, krátce poté se rozhodla skončit.

"Užívám si mateřství, pořád sportuji a spolupracuji s jedním z mých sponzorů. Chci se podělit o své zkušenosti. Taky bych se chtěla stát trenérkou," řekla před časem Björgenová, jíž se loni narodil druhý syn. "Momentálně se mám skvěle. Jsem šťastná, že můžu trávit víc času doma s rodinou," dodala bývalá hvězda.

Reklama