Článek
Co je za triumfem? „Pohoda a spousta jiných věcí,“ říká šéf minitýmu. Tentokrát pouze tříčlenného. „Jeden asistent mi vážně onemocněl, druhý je zaneprázdněný, ale dobré bylo, že za námi dorazila fyzioterapeutka Dita Schönfeldová. Se Šárkou je na pokoji. Dvě ženské... Na popovídání je to dobré. I to pomohlo,“ říká Záhrobský.
Start do sezóny zažila jeho dcera pozvolný. „V Söldenu nevím, co se stalo. Deváté místo ve slalomu v Levi už bylo dobré, ale nenadchlo mě,“ připomíná otec první starty v točivých disciplínách. Obří slalom v Aspenu a 17. místo v něm již přinášely příslib obratu.
Pomohl k němu trénink v zámoří. I takřka nekonečné zkoušení. Do poslední chvíle hledal Záhrobský optimální nastavení výšky nad vázáním. „S novými širšími lyžemi se Šárka těžko sžívala, ale zdá se, že už jsme to vymysleli,“ libuje si. „Když má závodník dobrý pocit, pohodu, důvěru, jede jak dráha,“ naznačuje, co je předpokladem případné série úspěchů, jakých v minulosti ve slalomech SP dosáhly třeba Kosteličová a Schildová.
Gratulace ho nemíjely. „Jsem uznávaný trenér na mezinárodní úrovni, slýchám, že je dobré, že nevítězí jen Rakušani, Němci, velmoci a že jsou tu i takové minitýmy a dokážou vyhrávat. Je to pro mě ocenění, u nás se ho nedočkám,“ pokračuje hrdě.
Za sebou už má přelet do Kanady na další štaci bílého cirkusu. Sezóna se stále teprve rozbíhá. „Vyhrát ještě dva tři slalomy, můžeme útočit třeba i na celkové vítězství v disciplíně, proč ne. Na velký glóbus to ale není, rychlostní disciplíny nemáme,“ dodává.
