Hlavní obsah

Sdruženář Churavý v cíli padl a byl šťastný

Počtvrté v letošní sezóně se sdruženář Pavel Churavý probil v neděli do elitní desítky Světového poháru a závod ve Val di Fiemme navíc ozdobil třetím místem. A dokonce bojoval o stříbrný stupínek. „Na víc ale síly nebyly,“ říká nejzkušenější český reprezentant, jehož forma před mistrovstvím světa v Liberci nadějně roste.

Článek

Počtvrté v sezóně jste v desítce v závodě Světového poháru, k tomu konečně také stupně. Jak se to seběhlo?

Na můstku byly skoro až neregulérní podmínky. Pro všechny nefoukalo stejně. Trošičku jsem na tom vydělal. Nebyl to sice úplně nejlepší skok, ale o víkendu jsem po delší době na můstku cítil, že to zase jde. V druhé části mi soupeři dlouho dávali najevo, že nejsem dobrý běžec, nechytil jsem ani závěrečný nástup prvních tří, ale na poslední kopec jsem do toho bušil, co to šlo, a v cílové rovině šel před Stechera. A ještě jsem bojoval o druhé místo.

Bylo blízko. Tři desetiny sekundy...

Na víc ale síly nebyly, padl jsem a byl šťastný. Po sobotě to byl velký obrat. To se mi před během rozbila bota. Pak vyklapla lyže z vázání. A na můstku jsem dostal křeč do zad. V neděli jsem vzal boty trenéra Šablatury, přinesly štěstí, asi mu je nevrátím.

Na váš nečekaný finiš soupeři asi dost překvapeně  koukali...

Potrénoval jsem běh. A co taky – měl jsem perfektní lyže. Dělá to hrozně moc, když se můžete udržet i s těmi nejlepšími.

Vzpomenete si ještě někdy na stupně v Liberci před sedmi lety?

Byl jsem mladší, bylo to doma, takové větší a nečekané. To teď taky, ale přece jen mám za sebou stabilnější výsledky. Je ale vidět, že špička je hodně vyrovnaná. Rozhodují maličkosti, třeba i ten vítr na můstku.

Co výsledek pro vás znamená? Vždyť jste uvažoval, že už budete končit...

Tak asi nebudu. Ještě bych mohl zkusit olympijskou sezónu. Myslím, že mě na Dukle podrží, rád bych jim za to přinesl dobrý výsledek.

Po čtvrtém místě hned zkraje sezóny jste říkal, že jste jel jako o život, protože taková šance už se nemusí opakovat. Pak jste ale v popředí začal jezdit stabilně. Cítíte se tam už zabydlený?

To ne, pak to nějaký čas začalo vypadat, že to nepůjde, ale o víkendu jsem se opět cítil nadšený po skoku. Právě tak jako na začátku sezóny. To je základ úspěchu.

Jak budete slavit?

Slíbil jsem, že když budu do desítky, tak objednám klukům víno, ale po cestě se pije těžko.

Jako staviteli vlastního domu asi přijde vhod, že jste se dostal do sféry závodníků, kteří berou za umístění prémie.

Tentokrát 1800 euro...

Přitom vy i celý sdruženářský tým jste bývali léta v lyžařském ústraní, teď figurujete ve srovnání s dalšími klasiky, běžci a skokany na špici?

Já to ale takhle nesrovnávám. Je bezvadné, že se daří, ale fandím všem.

Věříte v medaili na mistrovství světa?

Určitě bych si ji přál. Přemýšlel jsem o tom dokonce. Když se to sejde, bude i štěstí, může přijít. Ale taky se nemusím vejít do patnáctky. Chce to zdravíčko a formu.

Teď máte docela dlouhé závodní volno...

Další svěťák je až za tři týdny. Rád bych potrénoval doma. Tedy i ve Vesci na tratích pro mistrovství světa. Za 14 dnů bych toho chtěl najezdit co nejvíc.

Reklama