Hlavní obsah

Koukal ubírá, oprašuje zkušenosti

PRAHA

I vidina bitvy, při níž se po letech třeba zase dočká i medailového konce, láká Martina Koukala. Oprášil staré metody. Ale jinak nasadil podobné tempo jako kolegové z reprezentačního týmu běžců na lyžích. Ubral.

Článek

„Loni jsem chtěl až moc a nešlo to,“ říká tři týdny před startem seriálu Světového poháru 31letý mistr světa na 50 kilometrů z roku 2003.

Vždy udivoval všestranností. Při šampionátu v Liberci mu ale v minulé zimě úspěch nenesla.

Při tradičním střídání stylů se však na únorové olympiádě ve Vancouveru může těšit na českou medailovou disciplínu: sprint dvojic volně. „Mám zkušenosti. A know-how, uvidíme, jestli to postačí,“ podotýká Koukal.

Právě ve sprintu finišoval pro bronz před čtyřmi roky v Oberstdorfu, kde mazácky završil medailové tažení s Dušanem Kožíškem. Ten od dva roky později v Sapporu sáhl po bronzu s Milanem Šperlem.

„Statisticky mi to vychází tak, že bude další změna. S Dušanem pojedu teď já a zase pro medaili,“ plánuje s úsměvem Aleš Razým, lyžařský dravec a odborník přes počítače a čísla, jeden z tria adeptů pro sprinterské duo při ZOH.

Čeká se velká tlačenice na místa. Stejně jako ve standardní štafetě. „Ale Venca Korunka to s výběrem bude mít těžší,“ počítá hlavní trenér českých běžců Miroslav Petrásek s ostrou bitvou o dvě místa pro sprinterské klání, jež má na starosti jeho asistent.

„Co kdo na hrách pojede, vykrystalizuje z 90 procent asi už v průběhu sezóny,“ předpokládá Koukal.

Chystá se už na svou čtvrtou olympiádu. Na jaře jako jediný z týmu testoval prostředí ve Whistleru, kde i v dubnu bylo ještě dost sněhu, na vlastní pěst.

V Kanadě narazil i na medvědy. „Ale ti v zimě ještě budou spát,“ ví.

Hrozí jiné nebezpečí. „Při srážkách od moře to může být náročné na mazání. Kanaďani mají specialistu, koupili mu barák a žije tam v něm už tři roky. Ale nikomu jinému nic neporadí. Jenže náš servisní tým zase umí rychle reagovat,“ říká.

Nejen sprint dvojic, ale i individuální bitvy ho lákají. A též štafeta: „Bylo by na čase zlomit to prokletí, nebo to zlomí nás,“ naráží na týmové nezdary na velkých akcích. Nevyšlo to ani letos v únoru při MS v Liberci, kde se lyžař z Vysočiny usadil.

V létě se mu rozrostla rodina. Ke tříletému Sebastianovi přibyla malá Sandra. „Na jaře chceme začít stavět dům,“ plánuje. Ale teď dělá vše, aby se vyhnul krizi, jež ho kdysi opakovaně málem vyřadila z týmu.

I technika mu kontroluje organismus, aby nebyl přetažený. „Dávám si víc volna,“ přiznává před cestou na sever. Už se chystá na sníh do země, kde žije i Christer Skog, odborník, s nímž obnovil spolupráci. „Zase dojde na švédštinu. Noviny si přečtu, ale mluvit mi moc nejde, jako bych byl už starý na učení,“ dodává s úsměvem.

Reklama