Článek
„Nejoblíbenější barva? Momentálně zelená,“ směje se Jakš při zmínce o jeho současném působišti. Šestitýdenní přijímač zvládá bez potíží, přiznává ale, že místy dostane i vrcholově trénovaný sportovec zabrat. „Trefili jsme optimální počasí. V zimě nebo ve vedru není přijímač žádný med. Některé věci jsou ale i tak fyzicky náročné. Třeba první den nácviku taktiky v terénu, kdy jsme se plížili v plné polní s přilbami na hlavách. I sportovce to potrápí, jsou to jiné pohyby, na které člověk není zvyklý. Třeba pochody v kanadách s plnou zátěží jsou večer cítit. K tomu škola, takže po večerech studuji ze sešitů vojenskou taktiku, topografii, střelbu, zdravotní přípravu,“ vypráví o radostech a strastech vojenského novice.
Rotmistr Martin Jakš (vpředu vlevo) se svým družstvem.foto: archiv M. Jakše
Díky svému úspěšnému působení v Dukle nastoupil do Vyškova již v hodnosti rotmistra, základnímu vojenskému drilu ale neunikne. Učil se skládat a rozebírat samopal, používat plynovou masku, jako nejvyšší hodnost vodí družstvo, v němž převažují vojenští nadšenci, kteří po absolvování přijímače tvoří aktivní zálohu, po „buzerplace“... „Masky ještě jdou, ale jednorázová protichemická pláštěnka, to je něco. S nasazenou maskou si jí člověk musí nasadit a uvnitř zavázat další tkaničky. Dá se u toho docela zapotit,“ líčí.
Martin Jakš (zcela vpravo) při čištění samopalu.foto: archiv
Má jako olympijský medailista alespoň sem tam nějakou úlevu? „Nic takového nežádám a nesnažím se získat. Samozřejmě o mě ale všichni vědí. A je pravda, že jsem velitelům medaili ukázal,“ poznamená Jakš se smíchem. „Člověk si přece jen občas splete nějakou hodnost, tak aby nebyli moc přísní,“ doplní.
Nezaznamenal ani, že by se někdo snažil na známého reprezentanta „vytáhnout“. „V negativním slova smyslu ne. Samozřejmě jsme parta plná kluků a konkurence tam je. Hned na úvod jsme ale měli dvanáctiminutový běh a nikdo mě nepředběhl, takže se ani žádné vytahování nekonalo,“ vypráví Jakš. A nakonec proti svému očekávání nemusí ani na rajóny. „Jen jednou jsme dostali drobný úklid odpadků kolem bloku,“ podotýká.
Ze svého aktivního působení „ve zbrani“ má mistr světa do 23 let za sebou polovinu a říká, že svého rozhodnutí nijak nelituje. „Je to dobrá zkušenost, naučím se něco nového. Musel jsem si sice odpustit cestu někam za teplem, přítelkyni jsem to musel vysvětlit. S výhledem do budoucna to ale byla dobrá volba,“ má jasno Jakš.
