Článek
V mužské kategorii je páté místo na české poměry super výsledek. Jaký z něj máte pocit a není přece jen konkurence v obřáku taková, že by se dal řadit výš než tři roky staré třetí místo ze zámoří?
Ne. První desítka i v kombinaci je hodně silná. Cením si toho víc, ale přesto jsem nadšený. Mám radost. Já i celý tým.
Zdálo se, že se to dalo zvládnout ještě lépe, zejména v jednom kritickém místě druhého kola...
Určitě. Rezervy cítím. Nejde o chyby, ale spíše celkové pojetí jízdy. Ne že bych jezdil s respektem, ale ještě to není pravý ořechový. Budu se snažit, abych lyžoval uvolněneji.
Stačili jste výsledek, jímž jste zdárně uzavřel kalendářní rok, oslavit?
Při obědě jsme bouchli šampaňský. Ale bude čas to oslavit i doma. V klidu s rodinou.
V Alta Badii jste před šesti lety bral i první body v seriálu za 17. místo v obřáku, dařilo se vám tam i poté. V čem je její kouzlo?
Je to profilem tratě, je na ní od všeho trochu a já jsem schopen jet vše rychle. Navíc pista je naledována, takže je to úplně rovný. Žádný extrémní led, ani koryta.
Které gratulace vás po závodě těšily nejvíc?
Všechny, dostal jsem moc esemesek, od rodiny, z Dukly a od lidí, kteří mě podporují.
Oddech a absenci v rychlostním pokačování seriálu v Itálii jste po náročném programu v zámoří a pak i v Evropě avizoval již dříve. Nemění se na něm nic?
Potřebuju pár dnů volno, odpočinout si, těším se, že nebudu vůbec řešit lyže. Pak se chci v tréninku zaměřit hlavně na slalom a obřák, těch bude na programu hodně. A taky na kombinaci.
Ukážete se na předsilvestrovské exhibici ve Špindlu?
To už určitě ano.
Ve Val d'Isere jste byl sedmý ve slalomu, teď pátý třičtvrtě vteřiny od stupňů, kdy přijde umístění na nich?
Nevím. Ale když budu jezdit pořád pátý místa, budu taky spokojený. V kombinaci to myslím může přijít, i když pořád platí: na stupně vždy může klidně deset patnáct lidí.
Jak budete oddechovat vlastně uprostřed sezóny?
Budu dělat úplně normání věci, půjdu nakoupit dárky. Ale hlavně žádný shon. Chci vypnout z toho, že v deset musím být na kopci.
V celkovém pořadí svěťáku jste 17., což více než 30 let - od dob závodění Bohumíra Zemana - žádný český mužský zástupce v seriálu nedokázal...
To těší. Celkové hodnocení jsem nikdy moc neřešil. Ani nebyl důvod, ale vždy jsem koukal na Kjuse, zktrátka na ty, co vyhrávali seriál celkově. Všestrannost mě láká. Zkusím to taky ještě vytáhnout co nejvýš, ale cíle si nedávám.
Máte ve smlouvách s firmami, které vás vybavují, bonusy za celkové pořadí?
Zvedají se po pěti místech od třicátého výš. Ale hlavní je pořadí v disciplínách.
Nejste žádný rychle zářící meteorit, léta jste na vzestupu pracoval. Nemrzelo vás někdy, že jste s tím při všech vašich zraněních radši neseknul?
Docela často (smích). Ale od jisté doby mě to baví, celý tým je v pohodě. Nedělám to tak úplně kvůli výsledkům, nebo kvůli tomu, že bych si myslel, že vyhraju Světový pohár, ale je to dobrá zábava. Lyže u mě určitě nejsou na prvním místě.
Tomu při všech těch zlomeninách lze rozumět. Kde byste byl, kdyby vás neničila zranění?
Čtyři roky jsem promarodil. Hodně lidí říká, že bych třeba vyhrával. Beru to ale spíše z druhé stránky. Zranění mě změnila, vzal jsem si z nich ponaučení. Jsem jiný, lepší člověk. A to se projevuje i v lyžování.
