Článek
Na jak dlouho vás nepříjemné zranění vyřadilo z tréninku?
Rehabilitovala jsem asi šest až sedm měsíců, pak jsem teprve začala s tréninkem.
To je o něco déle, než jste čekala, ne? Po operaci jste mluvila o asi čtyřměsíční pauze…
Nechtěla jsem riskovat, šest měsíců je obvyklá doba. Po těch čtyřech to sice už nebolelo, ale vaz nebyl ještě úplně fit, tak jsem radši počkala.
Jak jste snášela léto bez ježdění? Na to jste v posledních letech nebyla zvyklá…
Rehabilitovala jsem v Rakousku, v centru Red Bullu, vyrazila do Ameriky za kámošema, i jsem tam trochu surfovala, to léto jsem si pořádně užila.
Jak to rehabilitační centrum vypadalo? Je o dost jiné, než znáte z Česka?
Je to speciálně pro sportovce, které Red Bull sponzoruje. Bylo tam fakt všechno, od sportovního psychologa, fyzioterapeuty, po speciální trenéry. Potkala jsem tam třeba Felixe Baumgartnera (rakouský dobrodruh – pozn. red.) i několik fotbalistů.
Také jste vloni chtěla stihnout maturitu, jak jste jí zvládla?
Zvládla! Byla jsem nadšená. Teď studuju Univerzitu Palackého v Olomouci, management sportu. Mám individuální plán, je to tam v pohodě, i když jsem tam zatím mockrát nebyla.
Podle druhého místa ve slopestylu na závodech Evolution v Davosu se zdá, že do závodní formy jste se dostala rychle…
Z toho jsem měla fakt radost, po zranění jsem od toho nic extra nečekala. Ale vyšlo to parádně. Letos jezdím míň závodů, víc se věnuju různým natáčením a focením, tohle je pro mě taková "easy" sezóna.
Jak důležité pro vás je mistrovství světa? V U-rampě už jste prošla do semifinále, ještě vás čeká slopestyle…
Těšila jsem se sem, i když jako vrchol sezóny to neberu. Slopestyle by mi měl jít líp, protože rampu jsem teď moc nejezdila, vlastně jen dvakrát. Když jsem byla v Americe, ještě nebyla hotová, tak jsem si mohla zkoušet jen skoky.
Slopestyle je v programu mistrovství světa poprvé, nemrzí vás, že v něm stále není ženský Big Air, v němž jste získala titul mistryně světa? Mohla jste si zaskákat jako muži v Barceloně…
Je to škoda, nevím, proč to tak je. Nikdy jsem ve městě neskákala, mohla to být zajímavá zkušenost. Možná se mi to poštěstí někdy v budoucnu.
Zanedlouho to bude rok od olympiády ve Vancouveru, jak na ni vzpomínáte? Stala jste se díky ní známější?
Byl to super zážitek, jsem ráda, že jsem tam byla, občas si na to i teď vzpomenu. Moc jsem od toho nečekala, nominovala jsem se vlastně až na poslední chvíli. Na příští olympiádu už se budu chtít víc připravit.