Článek
Šlesingr po olympijské sezóně 2010, v níž nenaplnil očekávání, přešel do skupiny šéftrenéra reprezentace Ondřeje Rybáře a s ohledem na výsledek uplynulé zimy mu výměna kouče prospěla. „Loni se ukázalo, že jdeme správným směrem. Máme se od čeho odrazit a doufám, že pokud se v hodnocení Světového poháru nepřekonám, tak nezůstanu alespoň o moc pozadu,“ poznamenal nejúspěšnější český biatlonista posledních let na středečním setkání s novináři.
Loňského výsledku dosáhl Šlesingr i přesto, že se podobně jako reprezentační kolegové nemohl stoprocentně opřít o střelbu a výkyvy na střelnici jej připravily o ještě lepší výsledky. „Loni jsem si dokázal, že umím závodit se špičkou. Přitom jsem měl ale nejhorší střelbu za poslední čtyři roky,“ kroutil hlavou rodák z Letohradu.
Do úpravy pažby se raději nepouštěl
Stejně jako v minulých sezónách, ani letos si neodpustil úpravu výstroje, resp. výzbroje. „Jo, mám u pušky zase novou pažbu,“ přiznal se smíchem. „Experimenty se mi v minulosti osvědčily, mám vyzkoušeno, že i drobná úprava může zlepšit koncentraci. Pažba je dělaná na míru, je zase o něco lehčí, aby se mi lépe běhalo. Sžili jsme se,“ doplnil.
Milovník adrenalinových sportů a především parašutismu během letní pauzy našel nový koníček, u nějž – k velké radosti Šlesingrových rodičů – o život nejde. „Táta má radost, začal jsem modelařit. Stavím létající modely letadel. Ale se střídavými úspěchy, dvě jsem už rozsekal. S větroněm jsem si ale na soustředění v Novém Městě na Moravě zablbnul skoro každý den. Do modelace pažby jsem se ale raději nepustil, aby nedopadla jako ty dvě letadla. Udělal mi ji trenérův švagr Pepča,“ líčil majitel dvou medailí z MS 2007.
Vášně pro volný pád se ale rozhodně nevzdal. „Kdo si hraje, nezlobí. Modelařina je zábava pro dny, kde není provoz na letišti. A tátovi neříkám, když jdu na padák,“ dodal se spikleneckým úsměvem Šlesingr.
