Článek
Neberou ti mladší přece jen na vás ohledy?
Nevšiml jsem si, když mě ten mladý Nor tlačil z tratě, že by měl nějaký respekt (úsměv).
Necítíte už coby otec od rodiny přece jen větší pud sebezáchovy na mnohdy drsné trati?
Těžko se to popisuje. Člověk čím víc se snaží neriskovat, tím je to horší. Pasivní jízda může být nebezpečná. A toho se snažím vystříhat. Riskuju, abych se chránil, dá se říct.
Dá se jezdit třeba i po čtyřicítce?
Podívejte na Palmera, ve dvaačtyřiceti byl X-Games.
Tělo drží?
Nebudu to říkat, protože to se vždy hned něco stane. Ale cítím se vcelku dobře. V Itálii jsem zažil dva pády. Mám naražený zadek a koleno, ale je to v pohodě. Zdá se.
Takže vás ze hry asi pošle opravdu jen zranění. Lyžaře často trápí s vazy v koleni...
V pravém mám nový. Ale sedm let jsem vydržel jezdit s prasklým, ani jsem to nevěděl. Lékaři mi to neřekli. Oni vlastně léčí nestabilitu kolene a když svaly kolem dost drží, tak to nechají být, dokud to jde. Byl to i můj případ.
Co máte nejméně rád?
Že nejde na chvíli přestat třeba na tři týdny. To prostě nejde.
Takže trénovat budete i na Vánoce?
Ve Špindlu mám novou startovací branku, takže pojedu tam. A ještě budeme v Železné Rudě testovat lyže. K tomu posilovna. A zkraje ledna jedu na další svěťák.
Dokážete si představit, co by bylo, kdyby před lety nepřišel na svět skikros a zůstal jste u slalomu?
To fakt nevím. Tenkrát v alpském lyžování nebylo možné mít dobré podmínky. Ve skikrosu to šlo, dostal jsem se do firemního týmu i s lidmi ze silných zemí a to byl základ.
Co Vánoce? Jak jste na tom s dárky?
Každý rok mám pocit, že jsem to časově podcenil. Ale je to s dětmi legrace. Dárek nalezený ve skříni už nedáte pod stromek, když jsme přece psali Ježíškovi.
Lyžařské Silvestry bývají pověstné, máte s blížícím se dalším nějaké jiskřivé vzpomínky?
Každý Silvestr na horách je skvělý. Zima, sníh, navíc jste tam s lidmi, kteří také lyžují.
