Hlavní obsah

Plány Koukala: vítězit, žlutý trikot a Himálaj

Viktor Nosek, Právo

Za týden se rozjede Světový pohár v klasickém lyžování, do kterého s velkými ambicemi vstoupí i Čech Martin Koukal. Mistr světa v běhu na lyžích na 50 kilometrů nemá pro další měsíce zrovna skromné cíle, kromě lyžařských úspěchů by chtěl zdolat vrchol himálajské osmitisícovky Čo Oju (8201 m) a získat zelenou kartu, aby mohl kdekoli po světě hrát golf.

Foto: ČTK

Martin Koukal

Článek

Z Koukala srší spousta sebevědomí. Vyhrát závod Světového poháru, obléci se do žlutého dresu pro vedoucího závodníka seriálu, vydrápat se na vrchol himálajské osmitisícovky Čo Oju (8201 m) a získat zelenou kartu, aby mohl kdekoli po světě hrát golf. Kdo jiný má na světě ještě takové plány?

"Trénink uzpůsobím tak, abych ten žlutý dres na dalším závodě zkusil získat. Vždyť ho u nás ještě nikdo kromě Katky Neumannové neoblékl. Pojede se patnáctka volnou technikou, to je pro mě stavěné. A po Novém roce se můžeme pobavit o tom, že v něm budu jezdit delší čas...!" tvrdil neuvěřitelně směle 25letý Koukal před odletem na sever Evropy.

Cítí se hodně dobře

V chladných krajích teď dolaďuje formu pro sezónu, která postrádá vrchol v podobě olympijských her či mistrovství světa. Pro sezónu, v níž díky šéfům světového lyžování přibude sprintů, které jsou atraktivnější pro diváky. V tom prvním před více než dvěma týdny v Düsseldorfu byl Koukal druhý. A svět chce šokovat dál. Nejlépe již v nejbližším možném termínu v norském Beitostölenu.

"Cítím se hodně dobře," usmál se tajemně. Změnil něco v letní přípravě? Dělal něco jiného ještě kromě toho, že zkoušel triatlon? "Mám víc síly," řekl bez váhání. "Posiloval jsem a efekt je znát. A taky jsem v létě přidal na kolečkových lyžích. I myšlení jsem změnil. Třeba sprinty hodlám jezdit aktivně, tak jako v Düsseldorfu. Hned po startu dopředu, to bude má taktika."

Bauer není motivace, on závodí se světem

Srovnáte-li ho s Lukášem Bauerem, hned zjistíte, že ty dva rozděluje naprosto odlišná životní filozofie. Na jedné straně dravost, o mnoho větší mediální pozornost, na druhé novomanžel, který se drží zpět, nikam se necpe, je spíše tichý. "Ale já když chci, tak taky umím být neviditelný. Zmizím a ani rodiče nevědí, kde jsem. Umím se zapřít, není problém."

A jak vnímá vzájemnou rivalitu? Je to motivace navíc? "Víte, v tomto směru je mi jedno, jestli Lukáš je, nebo ne. Když na závodě porazím Lukáše a budu až desátý, tak spokojený nejsem. To neberu! Závodím se světem, chci být úplně nejlepší," vykládal energicky svěřenec švédského trenéra Skoga.

Na horu bez přípravy

Kdekdo je zvědav, co smělý Koukal v sezóně předvede. On sám si ještě na přelom listopadu a prosince přidal zkoušky ve škole. A nakonec přijde na řadu na jaře Himálaj. "Ne, nemusím se nijak speciálně připravovat. Radek Jaroš, s nímž tam poletím, začne měsíc před odjezdem chodit do posilovny a na stepr. To já dělám celý rok," nepřipouštěl si komplikace pro náročný výstup.

Čeho by si Koukal vážil víc, kdyby měl volit mezi Čo Oju a vítězstvím ve Světovém poháru? "To je jasné! Svěťáku, jsem přece lyžař."

Reklama