Článek
Ojíněný Lukáš Bauer v cíli zavěrečné etapy běžecké minitour ve finském Kuusamu.
Vyčerpaný Lukáš Bauer v cíli závodu na 15 km klasicky na MS v Oslu.
Před závody na Vysočině se momentálně bere příprava na boj s mrazem stejně vážně, jako vyladění formy. „Důležité je dobře se obléct, nepromrznout. Základ paradoxně netvoří nejteplejší oblečení, ale spíš víc vrstev. Funkční prádlo s větruodolnou membránou je základ, s péřovkou se nejezdí. Stejně tak je potřeba důsledné občerstvování. Ale není to moje první třicítka, takže nemám strach,“ vyprávěl na pondělním setkání s novináři nejlepší z českých běžců Lukáš Bauer.
Během své bohaté kariéry už závodník z Božího Daru zažil všelijaké podmínky a ani aktuální pohled na teploměr jej nijak zvlášť nevzrušuje. „V roce 2003, týden před mým prvním vítězstvím ve Světovém poháru v Novém Městě, jsem absolvoval přípravu ve finském Vuokatti. Tam bylo mínus osmatřicet a já v tom jel tříhodinový trénink. Ráno a odpoledne znovu. Dneska už bych to nevydržel, to jsem byl ještě mladej, odolnej a měl jsem lyžování rád,“ vykládal dobře naložený čtyřiatřicetiletý závodník.
„Tehdy to byla vůbec legrace. Odjeli jsme s Fousem (osobním servismanem Vítem Fouskem – pozn. red.) do Finska za sněhem a už na letišti nás varovali, že tam je strašná zima a že zrušili všechny závody. Tak jsme dělali machry, že nás nic nerozhází, ale těch 38 pod nulou na teploměru nás přece jen trochu překvapilo. Týden nám pak trvalo, než jsme sehnali letenky zpátky, takže jsem tam celý ten týden přípravy absolvoval a ve finále mě dokonce mrzelo, že rtuť nespadla ještě o ty dva stupně níž, protože mínus čtyřicet vypadá přece jen líp. Ve Finsku je ale výhoda nižší vlhkosti, takže mráz je pocitově jako u nás třeba mínus pětadvacet třicet,“ doplnil Bauer.
Když je mráz vítěz...
Moc dobře ale zná pocit, kdy mají zima s mrazem navrch. „To se mi stalo mockrát. Někdy z blbosti, když se člověk špatně oblékl. Nebo když někde rupnete, a to je pak problém i mínus pět. A jak síly docházejí, tak je to jen horší. To pak přicházejí stavy, že máte rozostřené vidění, po sjezdu vám dělá problémy se zvednout z vajíčka... To jsou ale extrémy. Jako třeba při padesátce na MS v Lahti v roce 2001, kde na nejteplejším místě bylo mínus dvacet, ale řeklo se dobrý, závod bude. Tratě ale vedly kolem jezer a tam to bylo strašné,“ otřásl se i po jedenácti letech na martyrium při nejdelším závodu šampionátu.
Při klasické dvacítce na Tour de Ski v roce 2009 Bauera dokonce postihl astmatický záchvat a český běžec do cíle tehdy doklouzal jen s velkým sebezapřením. „To byla kombinace chladu a tempa a – i když to zní divně – pylu nebo takového zvláštního smradu z trav, které tam byly všude okolo,“ připomněl si další z nepříjemných okamžiků ve stopě.
Běžci nemají mnoho možností, jak své průdušky ochránit. Vliv mrazu může snížit chladový filtr, Bauer si ale respirátor na závod nechystá. „Na trénink budiž, ale při závodu to trochu zvyšuje odpor vzduchu, a to je problém,“ poznamenal. Podmínky v Novém Městě si navíc vyzkoušel při víkendovém závodu mistrovství republiky a věří, že nástrahy počasí zvládne. „Mínus třináct stupňů přebily dvě vrstvy funkčního prádla, kombinéza a startovní číslo,“ uzavřel se smíchem Bauer.
Klasická třicítka mužů startuje v Novém Městě na Moravě v sobotu ve 14.15, ženy běží poloviční distanci od 12.30. V neděli jsou na programu štafety (ženy 11:15, muži 14.00).
