Článek
Bolelo to, přiznal Martin Jakš.
Jiří Horčička prožil křest světovým pohárem
„Přitom ještě v týdnu se mi jezdilo mizerně. Ale byly tu výborně upravené tratě, do kopce jsme měli tutovku, sedlo to. Dokonce jsem přemýšlel, že bych šel nahoru víc dopředu. Ale je otázkou, kolik by ti pár metrů možného náskoku sebralo sil pro další průběh. Mě občas chytávají křeče do nohou. Poslední kolo se to zase hodně natáhlo, jak tam nejseš, ti vpředu tam malinko cuknou.“
Magál mě dobrý úvod sezóny, bodoval třikrát v řadě. Pak ho zkosila nemoc a Tour de Ski stále ještě vyčerpaný ani nedokončil. Až na téměř třítýdenním kempu v Passo Lavaze se dal dokupy. „Bylo tam nádherně. Lyžovali jsme ve výšce i dole na tratích ve Val di Fiemme. Sebral jsem se i psychicky,“ potvrdil.
Dál ho čekají světové poháry v Jakuszycích, skiatlon v Lahti a Oslu. „Bohužel už není žádný skate, který mi jde líp. Ale na laufy se kvůli tomu hnát nebudu,“ dodal. Naopak se chce ukázat na armádním mistrovství světa, kam se chystá i Jakš a řada dalších předních Němců, Italů a Francouzů.
„Bolelo to. Po třetím kole mi odešly nohy,“ přiznal Martin Jakš, který vydřel dva bodíky za 28. místo. „Tři kola slušný. Od začátku se jelo docela ostře, jak se teď už hromaďáky jezdí. Sjezdy byly docela nebezpečné, dával jsem si pozor, abych nevylítl z trati. Prémie pak ještě napomohly trhání pole. Já vždycky bojuju s dlouhými kopci. A kdyby byla forma, šlo by to líp.“
Vyčerpaly ho snad dvě lehčí virózy na soustředění v Itálii? „Necítil jsem to, ale možná trochu jo. Zítra půjdeme do štafety a budeme zase bojovat.
„Křest ohněm jako sviňa,“ oddechoval v cíli Jiří Horčička, česká naděje po svém prvním startu ve světovém poháru. Bojoval poctivě, leč skončil 54. S dostupem 6:39,2 na vítěze Olssona.
„Doufal jsem, že vydržím déle. Ale je to velkej svět a já si pro jeho poznání vybral asi tu nejtěžší možnost,“ říkal 21letý závodník Dukly Liberec. „Zklamaný nejsem, věděl jsem, že to bude těžký. Musím to poznat a snad příště bude líp.“
Jak se pohyboval na trati? „Dvě kola jsem jakž takž visel. Jak se blížily prémie, trhalo se to a já se snažil hledat si skupinky. Po soustředění v Itálii jsem byl docela unavený. Ale věřím, až odpočinu, bude to dobré,“ dodala česká naděje na klasickou patnáctku mistrovství světa do 23 let v Turecku, kam odlétá už ve středu.
„Bylo to pro mě strašně těžký, i kdy se jelo hromadně. Ve starších pasážích mě vyburcovali diváci, ale na Harusáku už to na mě bylo moc,“ říkal 58. novoměstský Jan Šrail, nejlepší z šestičlenné tzv. národní skupiny. „Svěťák se jezdí navíc úplně jinak než na republikové úrovni."
