Článek
Jakube, sice ten sobotní výsledek není tolik oslnivý jako loni, ale snad by ty nezdary mohl zlomit, ne? Vždyť vy závodníci tvrdíte, že jeden povedený skok může sezónu úplně otočit. Ono to ale ještě stále nebylo úplně ono. Něco tomu chybí, ale je fakt, že v sobotu už byl skok lepší. Ale rozhodně ne ideální. A v neděli jsem byl zase horší...
Jste znám svojí nervozitou. Jak jste se cítil po roce na domácím můstku? Pořád vám všichni připomínali loňské třetí místo...Když jsem v sobotu přišel, měl jsem strašně špatnou náladu a byl nervózní. Zašel jsem tedy za psycholožkou a ta mě rozebrala tak, že jsem si nakonec ze všeho dělal legraci a měl náladu čím dál lepší.
I pár vteřin před skokem, který znamenal devátou pozici?Snažil jsem se maximálně koncentrovat. Uklidnil jsem se na nájezdu. Pomohl mi i startér, který mi řekl, ať zaberu, že to bude dobré.
A co předchozí přes hodinu dlouhé čekání?Hrozný! Já už myslel, že se nic neodjede. Dokonce jsem měl už sbalené věci a chystal se odejít, ale organizátoři nás nakonec dolů pustili.
Můžete srovnat sobotní a nedělní skok?Oba dny to bylo o tom, kdo bude mít štěstí s větrem. V neděli jsem prospal odraz a mrzí mě, že zrušili druhé kolo. Ale hlavně že mám nějaké body...
Jak je to s vaší váhou? Zhubl jste tři kila, měl pod šedesát, a odborníci se shodli, že jste to dost přehnal. Je pravda, že jsem opravdu hodně shodil. Neměl jsem nervy obalené tukem... Probral jsem to s naším dietologem Petrem Havlíčkem a snažil se přes Vánoce přibrat, abych se dostal na předchozí váhovou úroveň.
Scházela mi energie. Snad se prostě tahle výkonnostně zakletá sezóna po Liberci prolomí a půjde to. Než jsem sem přijel, bylo to katastrofální. Teď chci všude aspoň bodovat.
