Hlavní obsah

Ledecká touží po Soči. Na prkně, ale lyže neodkládá

Praha
Aktualizováno

Sezónu zahájila operací utrženého menisku. Pak se jí na předvánočním večírku (navždy) ztratil servisman. Přesto má Ester Ledecká za sebou nejlepší zimu kariéry. Ještě v sedmnácti letech dokáže na špičkové úrovni kombinovat sjezdové lyže a snowboard. A touží po olympiádě v Soči 2014.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Česká reprezentantka ve snowboardingu a alpském lyžování Ester Ledecká

Článek

Tam dojede spíš na jednom prkně. „Měla bych začít jezdit světové poháry a pokusit se na nich dostat do třicítky, ve slalomu i obřím slalomu. Až zveřejní přesná kvalifikační kritéria, pak bych se tam jako nejlepší Češka mohla dostat," uvažuje.

Víc medailí = víc disciplín

Kde bere tolik sebevědomí? Letos dokázala vyhrát závod Evropského poháru v Bad Gasteinu v obřím slalomu a celkově skončila pátá. Na světovém šampionátu juniorů v Sierra Nevadě byla osmá ve slalomu a dvanáctá v „obřáku", přestože patřila k úplně nejmladším účastnicím. Už loni vyhrála zlato na evropské olympiádě dětí a mládeže v Liberci. A na tuzemské Olympiádě dětí a mládeže se stala se sedmi medailemi nejúspěšnější v historii z více než 19 tisíc sportovců!

Ano, stále boduje na prkně i na lyžích. „Takhle mě to baví. Neřeším, jak dlouho to ještě půjde dělat společně na stejné úrovni. Snad jsem si vyjela místo v juniorské reprezentaci na lyžích, takže se můžu zase pořádně věnovat i snowboardu," usmívá se. V zimě stihla 35 závodů, z toho 23 na lyžích, je kupříkladu mezinárodní mistryní Belgie dospělých, nebo mistryní Česka mladších juniorek.

Obvykle si vybere důležitý závod. A pak hledá, zda se někde poblíž nejede něco dalšího. Takhle třeba cestou obytným karavanem z mistrovství světa na snowboardu ještě nasbírala FIS body na lyžích. K tomu se těšila na léto, kdy se může věnovat windsurfingu a beach volejbalu. „Ale tady už bez velkého soutěžení," vysvětluje.

Hokejové i muzikantské geny

Dcera zpěváka Janka Ledeckého po sněhu s prkny na nohou klouže už od dvou let. „Naši koupili dům ve Špindlu a tam nebylo co jiného dělat," vykládá. Sama si prý zpívá jen, když ji nikdo neslyší...

Na prkně začínala s freestylovými disciplínami a přes snowboardcross se dostala až mezi brány. Vypracovala se vlastní chutí a především s velkou podporou rodičů. „Táta má míň času, ale mamka mi pořád ujede. Na lyžích i na prkně," směje se znovu.

Letos jí pomohla společná příprava se švýcarským snowboardovým týmem pod vedením uznávaného kouče Reného Hürlimana. „Můžu toho plno odkoukat. Taky tam vládne pořád pohodová atmosféra, všichni si navzájem fandí, v cíli si plácneme. Ne jako v Česku, kde hlavně na lyžích vládne nepřátelské prostředí," říká.

Kondičního trenéra jí dělá dědeček, bývalý slavný hokejista Jan Klapáč. „Píše mi tréninky. Nechce mě sedřít, v posilovně dává přednost práci s vahou těla, žádným činkám," vypráví. „Jen na hokej už čas nemám, i když by mě bavil."

Jen si pořádně praštit!

Však také musí členka Dukly Liberec v zimě zvládnout až tři tréninky denně, dva na sněhu, jeden v tělocvičně. K tomu škola, dálkově studuje druhý ročník gymnázia Bag 8 v Praze.

Od příští sezóny by ji měl jako servisman na lyže i prkna doprovázet Svatopluk Kovář. „Lepšího nenajdete," chválí ho předem. Pořád chce upřednostňovat kontinuální přípravu na lyžích i na prkně. Jen před velkými akcemi se zaměří víc ke specializaci.

„Vezmu lyže a jedu, řídím se pocity. Netrápím se rychlým přeučováním návyků. Nejvíc mi dává volná jízda. Ale baví mě hodně i jízda v branách, když si do nich můžu pořádně praštit a nebolí mě to," povídá.

Tak ještě aby stejně tvrdě bouchla do výsledkových listin mezi skutečnou elitou.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články