Článek
Uspokojily by vás výsledky jako v minulé sezóně, nebo chcete zase o stupínek výš?
Byl bych rád, kdyby výkonnost stoupala, ale teď ještě není krok vpřed nutný. Důležitá bude olympiáda za rok, teď se chci stabilně usadit v desítce.
V Norsku jste teď s reprezentací trénoval, nechtěl jste tam zůstat až do prvních závodů?
Kdepak, pro mě je to na severu depresivní. Po Lillehammeru kluci zůstávají do dalších závodů v Kuusamu ve Skandinávii, já jedu na dva dny domů.
Co vám tak vadí na severu Evropy, že radši strávíte tolik času na cestách?
Letadlem jsem zpátky za chvíli. A sever nemám rád, psychicky mě to tam sráží. Ve Finsku je tma, v Norsku jsme odříznutí od ostatního světa, chodíme jen na můstek a zpátky. Doma si lépe odpočinu a i víc potrénuju, cítím se pak jak politý živou vodou.
V Lillehammeru jste alespoň otestoval tamní podmínky, jaké jsou?
Naskákali jsme toho dost, počasí bylo přes inverzi pěkné, jen foukalo zezadu, což nebylo ideálně, ale jak se říká: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Vstoupíte do Světového poháru hned pátečním závodem smíšených družstev?
S Davidem (trenér Jiroutek - pozn. red.) jsme se domluvili, že nastoupím. Nemusím do kvalifikace, takže absolvuju dva tréninkové skoky a závod smíšených družstev a pak můžu případně do druhého dne ještě něco změnit nebo se poučit.
Ale skepse k novince u vás přetrvává…
Pořád tomu moc neholduju, přece jen jsme individuální sport. Ale teď je pro mě dobře, že se skáče a můžu si můstek vyzkoušet při závodě.
Je pro vaši psychiku hodně důležitý vstup do sezóny?
Je to pro mě jeden z nejdůležitějších závodů. Když vyjde start do sezóny jako vloni, bude to úplně jiná pohoda. Ale zase se nechci stresovat, i bez dobrého úvodu může být sezóna povedená.
V létě jste se ale trochu trápil, mohlo za to testování nových kombinéz?
Spíš jsem trávil dost času tréninkem na suchu a chyběla mi technika. Ale před dvěma týdny v Oberstdorfu na ledové stopě se všechno obrátilo a získal jsem zase chuť do skákání.
Ta v létě chyběla?
Poslední dva závody to pro mě bylo psychicky náročné. Nešlo mi to, i když jsem se snažil zůstat pozitivní.
Lepší pocit máte i díky kompromisní úpravě pravidel ohledně kombinéz?
Jednoznačně, i díky tomu, že jsme v létě na sebe byli ještě přísnější, než přikazovala pravidla, takže teď ji mám vlastně o šest centimetrů volnější. To je znát.
Podle Švýcara Ammanna ale trvá asi 150 skoků, než si na kombinézy člověk zvykne?
Něco pravdy na tom bude, já v létě absolvoval asi sto skoků, než jsem se srovnal. Teď jak v Lillehammeru foukalo zezadu, najíždělo se rychlostí jak na mamutu, tak jsem zvědavý, jak to bude vypadat na něm.
Nově budou komunikovat trenéři se skokany a případně jim upravovat nájezd. Hodně jste to s trenérem Jiroutkem probírali?
David nám o tom říkal dost, ale stejně se vždy ještě pobavíme před závodem podle větru.
Bude novinka hodně využívána?
Spíš výjimečně, když bude chtít někdo spekulovat, může si dát nájezd o dvě lavičky níž, ale za dobrých podmínek toho podle mě využívat nebudeme.
Každý rok potkávají skokany další a další změny. Nepřijde vám jich až příliš?
Snaží se skoky zatraktivnit, ale i zbavit se zodpovědnosti jako u posouvání nájezdů, kdy už bude bezpečnost na trenérovi. A úpravy kombinéz k větší bezpečnosti nepovedou, spíš naopak. Na druhou stranu pro všechny je teď startovní čára stejná.
