Článek
Nebylo snadné v sobě najít vnitřní sílu a odpoledne se postavit na mamutí můstek. „Pro mě a pro celou rodinu to je hodně těžké období,“ říkal sklesle. Motivaci k závodění mu dodali právě nejbližší příbuzní.
„Jak mí bratranci, tak mamka s babičkou říkali, ať jdu a skáču pro tetu. Tak jsem to udělal,“ popisoval Koudelka, který po kvalifikačním skoku symbolicky ukázal prstem k nebi.
Jen jeden trénink
Do závodu postoupil z dvacátého místa, přitom z odpoledních tréninkových skoků absolvoval jen ten první. „V téhle situaci jsem se nedokázal soustředit na všechny skoky,“ popisoval. A tak se s trenérem Davidem Jiroutkem dohodl, že jeden v tréninku postačí.
„Potřeboval jsem si jen zažít nájezd a to se povedlo. David souhlasil, že pak půjdu až do kvalifikace,“ vyprávěl Koudelka.
Před dvěma lety v Harrachově zazářil třetím místem, vloni při tréninkovém skoku na velkém můstku ošklivě spadl. Teď doufá v návrat na vlnu lepších výsledků. „Kvalifikační skok byl trochu zpožděný, ale ještě je čas to změnit. Předloni mi taky skoky před závodem nevycházely ideálně a pak to začalo lítat,“ věří v opakování scénáře.
