Článek
Dopoledne na můstku skákal jen Tomáš Portyk. „Neměl jsem tady dobrý skoky, potřeboval jsem potrénovat. Ještě to není ono, ale lepší se to, mám ještě jeden trénink," říkal nejmladší člen výpravy, loňský olympijský vítěz mládeže. Na první pokus dal 93 metrů, pak 91,5 a nakonec 92. „Na krátké hraně, co tu mají, mu to nešlo, ale zdvihá se," vysvětloval trenér Luděk Šablatura. Nejdál doletěl Rakušan Gruber na 105 metrů.
Ostatní strávili první fázi na speciálním posilovacím stroji pro skokany, který si před časem postavili Slovinci. Sportovec se upne do pásů a při odrazu tahá přes kladky kotouče z činek. „Máme ho v Liberci i Harrachově a na delší cesty vozíme s sebou. Trénuje se na něm skokanská síla odrazu," vysvětloval asistent trenéra Ladislav Šmíd. Dávkoval však velmi obezřetně a bedlivě kontroloval správné postavení. Dvořák dal třikrát tři skoky, proložené dvěma výskoky „nahladko", bez zátěže.
Po obědě a krátkém odpočinku se sdruženáři věnovali před hotelem nácviku nájezdového postavení. Z desky se čtyřmi kolečky se odráželi na ruce asistenta Šmída, který je zvedal k obloze. „Tady mi to skvěle funguje, jenže na hraně můstku mě nikdo nepodrží," lebedil si Dvořák. „Mně to stačí z místa," dodal Tomáš Slavík.
Po protažení se vydal ještě Pavel Churavý lehce projet na běžkách. „Naskákáno mám, jeden den si potřebuju od můstku odpočinout," vysvětlil. „Má tam esíčko na nájezdu. Vyřezaný v ledu, pochybuju, že to do závodu odstraní."
Do pátečního závodu (start v 10 a 15 hodin) nastoupí čtveřice reprezentantů. „Kromě tří zkušených se rozhodne o čtvrtém ve čtvrtek," prohlásil kouč Šablatura. Oproti světovým pohárům tu je širší pole závodníků z méně vyspělých zemí. Z favoritů přijel i Rakušan Stecher, skákal jen měsíc a půl po operaci kolenních vazů.
„Nemáme lyže na zdejší přemrzlý sníh, takže se zkoušíme domluvit s běžci, zda by nám něco mohli poskytnout. Servismani si určitě vypomůžou," prozradil ještě trenér, s čím si láme hlavu. Takže Dvořáka k medaili mohou dovézt i lyže se jmenovkou Razým, Kožíšek nebo Magál.
