Rubriky:

Lyže a snowboard

Nejsem Kasai. Ještě rok a dost, říká skokanský veterán Janda

21. února 2013 16:18 - Val di Fiemme

Skokan na lyžích Jakub Janda by si už mohl na mistrovství světa ve Val di Fiemme nárokovat čestnou vstupenku do VIP prostor. Káně z Beskyd, vítěz Turné čtyř můstků a Světového poháru, majitel medailí z mistrovství světa. Teď jeden z řady, nebo spíš ten, co tu ani neměl být, jak sám s pokorou říká. Pořád tahá těžkou kabelu a pytle s kombinézami. Stále hledá ideální nájezdovou pozici, sleduje metry a přepočítává sílu větru. Sedmnáctý rok v kuse.

 

SLČR

Dáte rychle z hlavy dohromady, na kolikátém šampionátu jste?
(zamyslí se a začne počítat na prstech) Devadesát devět, šest, sedm, osm. Jo, na osmém. Jsem tady jako náhradník. Vlastně jsem ani neměl jet, nejsem v nejlepší formě. Ale jsem v pohodě, ve středečním tréninku jsem dal tři dobré vyrovnané skoky. Uvidíme.

Na můstcích v Predazzu se chystáte k dvacátému vrcholnému závodu. S jakými vzpomínkami?

Zrovna jsem tam potkal slovenského trenéra Tancosze, který tady vedl nás, českou reprezentaci, na mistrovství světa 2003. Staré jádro týmu vydrželo – já, Matura, Hlava. Za deset let mě tady ale potkáte asi leda se svařákem v ruce.

Máte ty můstky rád?

Velký mám rád v létě. A malé můstky moc nemusím, i když na nich mám největší úspěchy. Říká se, že už je zruší, ale pořád se skáčou. Beru ho jako každý jiný.

Jaké máte teď ambice, s čím byste tady byl spokojený?

My ani nevíme, co bude. Nejhorší z malého můstku jede domů. Nemusím se dostat ani do jednoho závodu. Beru to tak, nastavili jsme si to takhle. Netrápím se tím, nedávám si žádné cíle. Letos nemám dobrou sezónu, čekám, co se stane. Jak říkal Pavel Ploc: Nejsme favorité, můžeme překvapit. Tak to je. Nemusel jsem tu být, ale jsem tady rád a poperu se. Ale žádné nervy, hlavu už mám jinde, neúspěch neberu jako tragédie. Ty jsou jinde.

Proč letošní zima nevychází - nesedly změny pravidel, kombinéz?

Možná taky. Vyšel mi závěr léta, věřil jsem si. Ale pak jsem si tady v Predazzu vzal nové boty a zvrhlo se to. Dal jsem v nich jen osm skoků a úplně ztratil cit. Dostalo mě to jinam. A pak jsem zůstal špatný i ve starých. Přitom jsem se sbalil, šel v nich pěšky čtyři kiláky, abych je rozšlápl, lidi si na mě ukazovali jako na blázna. Marně. Obrátil se mi pocit, nemohl jsem se do toho dostat. A bojuju s tím dodnes.

Co bude dál s vaším skákáním?

Těším se na jaro, až začnu zase znova. To bude můj poslední rok. Musel by se stát zázrak, aby nebyl. Bude mi pětatřicet. Já vím, Kasaiovi je čtyřicet... Ale i kdybych vyhrál olympiádu, pokračovat nebudu.

Takže opravdu konec?

Bojím se, co dál. Skoky mi chybět budou, vždyť jsem v nich od sedmi let, je to celý můj život. Kolikrát jsem na jaře začínal, poprvé si připnul lyže a zažíval fantastické pocity. To už nebude. Neříkám, že už nikdy neskočím. Možná jeden skok. Ožereš se, vsadíš se. I pan Raška si skočil. Ale nějaké veteránské závody, to už ne.

Kam půjdou vaše kroky? Vydržíte u skoků v jiné roli?

Ten sport mě baví, nasbíral jsem dost zkušeností, které bych mohl předávat. A kdyby se našlo nějaké místo, byl bych rád. Ale je jich málo. Nechávám tomu volný průběh, dostanu dva tři měsíce, abych to vyřešil. Možná půjdu na stavbu, za volant nebo fabriky. To moc nechci, nevím. Jsem pořád v akci. Když zůstávám dva týdny doma, musím sednout do auta, dojet aspoň čtyřicet kiláků do Ostravy, až pak se vrátím. Budu hledat. Studuju management sportu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jsem ve druháku, přes zimu to flákám, ale pokračuju.

Může vám vyjít vážně i politická kariéra?

Kandidoval jsem do krajského zastupitelstva, byl jsem na nevolitelném místě, ale dostal docela dost hlasů, i když to nevyšlo. Baví mě to a zajímám se o všechno. Když něčemu nerozumím, najdu si informace, čtu si o tom. Jsem členem ODS pět let a nestydím se za to. Mým zájmem je pomoci sportu. Vždyť zákon o sportu má i Řecko a Filipíny a my nic, v Polsku mají vlastní ministerstvo sportu.

Vytvoříte parlamentní skokanskou lobby s Pavlem Plocem?

To asi ne, on je jiná strana a jiné smýšlení.

A kariéru automobilového závodníka po vzoru Adama Malysze nechystáte?

Moje formule stojí v garáží u kamaráda. Nemám na ni čas ani finance. Ale držím si to v záloze, až vydělám balík, zkusím to znova. Pustil jsem si tuhle nějaké věci na internetu, jsou to sebevrazi... Mě naučila auta ohleduplnosti na silnici. Když mi někdo vypráví, jak jel z Prahy do Brna za hodinu deset v plném provozu a myslí si, co je za machra... Taky jsem byl mladej. Ale ať si jde na závody. Mně tam dala sedmnáctiletá holka na okruhu dvě kola. Já teď jezdím podle předpisů. Téměř.

Tomáš Nohejl

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard