Hlavní obsah

Po průměrném skiatlonu přijde těžká volba. Abych si to neprokaučoval, obává se Bauer

Tomáš NohejlSport.cz

Třiadvacátá pozice v úvodním závodu na mistrovství světa ve Val di Fiemme běžce na lyžích Lukáše Bauera nijak nenadchla. Naopak. Českou jedničku navíc po trápení ve skiatlonu čeká těžké rozhodování. Vsadí vše na volnou patnáctku, nebo klasickou padesátku?

Foto: SLČR

Úvodní skiatlon na MS ve Val di Fiemme se Lukáši Bauerovi nepovedl - skončil třiadvacátý.

Článek

Jak hodnotíte výsledek a výkon?

Ačkoliv to nebyl hlavní závod, se 23. místem spokojenost určitě není. Skiatlon se odvíjel jako většina jiných podobně. Pole se chvílemi roztrhalo, pak se nejelo, zase jsme se dojeli. Na skejtové části jsem se výrazně trápil a jakmile se zvýšilo tempo, byl jsem tím, kdo trpí. Pocity nejsou úplně svěží a teď si budu muset sednout s reprezentačním trenérem Mírou Petráskem a pobavit se o tom, co bude můj hlavní závod tady. Zda patnáctka, nebo padesátka.

V klasice jste vypadal líp.

Ani na klasice se mi ale nejelo super. Snažil jsem se aspoň tady na stadiónu propracovat dopředu, avšak cílem bylo neplýtvat silami. Jakmile byla možnost posunout se s minimem úsilí dopředu, využíval jsem ji. Byly chvíle, kdy se mi jelo v pohodě, ale taky jsem úpěl.

Jenže, jakmile se přiložilo pod kotel, ztrácel jste.

Potvrdily se mi předzávodní pocity, že svižné tempo jedu v pohodě, ale na výrazné zrychlení a trhavé tempo mi chybí živost. Což je klíč k tomu, jak uspět v hromadných závodech. Ve skejtové části jsem se zkrátka necítil.

Co tedy dál. Dáte přednost individuálnímu závodu na patnáctce, nebo hromadné bitvě na padesátce?

Je to přesně půl na půl. Individuální tempo se nebude trhat podle nálady skupiny a každý si pojede za svý. Třeba roviny bych jel rychleji než dnes, ale kopce možná pomaleji. Klasika se mi v posledních měsících jezdí líp než bruslení, což nahrává padesátce.

A zvládnout všechno včetně štafety?

To asi ne.

Padesátka může taky končit ve dvaceti lidech a pak to máte možná těžší než jiní.

Ano, i dnes bylo vidět, že se toho všichni bojí. Norové si to krásně jeli pro sebe, obsazovali tři stopy, aby se nepospíchalo. Legkov zjistil, že nemá šanci to natáhnout. To tempo bylo svižný, ale ne tak, jak by si takový závod zasloužil. Určitě to bylo i nervozitou při prvním závodě mistrovství. Jede se tu výrazně o víc než při svěťáku, každý je opatrnější. I já jsem to věděl. Spíš mě překvapilo, jak se trať rychle ucpe.

Nebyl jste někdy schovaný až moc?

V klasice jsem jezdil vepředu, ne úplně první. Ale v bruslení to bylo, kam mě to koplo. Jednu chvíli jsem byl okolo sedmého místa a pak stačilo vybrat si špatnou stranu stopy a převalilo se to přese mě. Nohy úplně čerstvý nebyly.

Norky i Norové mají natolik silný výběr, že si mohou pomáhat. Stává se běžecké lyžování v této podobě týmovým sportem?

Můžete si pomoct, pokud jste vyrovnaní. Stejně to dokázali Švédi. V jednu chvíli na klasice jsme si to režírovali i my. Jakšik (Martin Jakš - pozn. red.), Magi (Jiří Magál) a já.

Kdo rozhodne o vašich dalších startech?

Jedna věc je můj pocit a přání, na druhou stranu jsem součástí týmu. Pokud mi zavelí, kam bych měl nastoupit, tak bych asi měl poslechnout. Pokud by došlo k extrému a já řekl, že si na patnáctku nevěřím a trenér a sportovní ředitel mě přihlásí, tak ji jet musím.

Takže závěr po premiéře ve Val di Fiemme?

Nadšený nejsem. Byl to průměrný výsledek a jde teď o to vybrat závod, abych měl dobré mistrovství. Abych si to neprokaučoval.

Reklama

Související témata: