Hlavní obsah

Northuga jsem hlídal za sebou, potěšilo při sprintu dvojic Razýma

Osmá pozice v týmovém sprintu na MS ve Val di Fiemme nebyla pro Dušana Kožíška a Aleše Razýma zklamáním. "Finále a osmé místo je dobré, šesté místo by byl úspěch, po kterém jsem toužil, a medaile by bylo něco navíc," hodnotil české vystoupení v závodu na 6x1,5 km volně Kožíšek, dvojnásobný držitel bronzové medaile z této disciplíny na mistrovství světa. "Já jsem to líp neudržel," říkal pak jeho zdejší parťák Aleš Razým.

Foto: SLČR/Radek Petrášek

Aleš Razým při týmovém sprintu na MS ve Val di Fiemme.

Článek
Fotogalerie

Jak hodnotíte výsledek?

Razým: Měli jsme na víc, ale není to propadák. Finále bylo nabité.

Ale poslední předávku jste přivezl na čtvrtém místě.

Kožíšek: Bylo to všechno pohromadě. Pro Aleše to nebyla žádná velká výhoda. Byl v kontaktu, byl v balíku, výsledek záležel na něm.

Co se dalo ještě udělat?

Razým: My jsme to rozjeli zezadu a snažili se vyhnout všem kolizím, nikdo nám neujel. Akorát jsem v závěru na to neměl a ještě si zlomil hůlku. Tím jsem ztratil kontakt s prvními šesti a ještě mě nakonec předjel Rakušák. Nevím, jestli bych ale někoho z těch šesti předjel.

Jste tedy spokojeni?

Razým: Dovedu si představit, že jedu rychleji. Není to hrozný na to, jak se cítím. Chtěli jsme být do šesti, na pódiu. Podívali bychom se do města na vyhlášení a užili si boční aktivity závodů.

Kožíšek: Já měl cíl do šestého místa, to jsem si nesplnil. Výsledek je to ale dobrej, předvedli jsme se dobře a snad se diváci bavili.

Byl jste už dvakrát na mistrovství světa překvapivě třetí. Je to vrtkavá disciplína?

Kožíšek: V týmovém sprintu se děje spousta věcí. Jsou tu pády, kolize, někde nečekaně vytuhne jako dnes Norové. Nikdy není nic jistého.

V semifinále jste zase zachraňoval krk vy, pokoušel jste se trhat skupinu a dělat tempo.

Razým: Jednou jsem se vrhnul dopředu. Nahoře byl prostor, oni nechtěli jet a já měl hlášení, že ztrácíme čas na týmy z prvního semifinále. Poslouchal jsem Rusy, každý, komu jsem rozuměl, říkal, že jsme o něco pomalejší. Nebylo na co čekat. Věděl, jak dopadla první rozjížďka, tři vepředu, pak odstup, že by pět od nás mělo postoupit. To se pak potvrdilo.

Nebál jste se dotahujícího Northuga?

Razým: Hlídal jsem ho, otáčel se, kde ho mám. Ale já ho nevyřadil…

Spíš se o to postaral jeho týmový druh Golberg, který zajel slabě, navíc v cíli málem zkolaboval.

Razým: Jestli to dnes odnesl jen jeden, to je pozitivní. Čekal jsem, že padne půlka lidí. Ty kopce jsou opravdu těžký, stačí, když je obejdete pomalu. A za tři minuty znovu… Ve finále se začínalo po třiceti minutách odpočinku odznovu, všichni stejně. Leda kdyby se tam dostal třeba Northug, který se hodně vyťal, tak by asi měl problémy.

Vy jste viděl Golbergovy problémy?

Kožíšek: Ne, já až pak viděl Northuga vzadu a divil jsem se, co se stalo.

Razým: Ve finále ještě zlomil hůlku Kanaďan při předávce. Nám se všechny kolize vyhnuly, to se můžeme pochválit.

Kožíšek: Stane se to, při tomhle závodě to je na každým závodě. Jednou to vyjde na jednoho, pak na druhýho. Patří to k závodu.

Aleši, pojedete následující patnáctku?

Razým: To se uvidí, já se připravuju ze závodu na závod, ani nevím, kdy se co jede.

Reklama