Článek
Ondřej Moravec jásá v cíli závodu na 15 km s hromadným startem SP v Oslu.
„Všechno vyšlo perfektně, plní se mi sny. Cítím to teď tak, že je pro mě takové prvenství víc, než ten bronz ze šampionátu z mixu. Přestože jsem ve štafetě před úžasným domácím publikem finišoval a hodně si tu medaili užil, pořád vnímám biatlon jako individuální sport, a proto stavím svoje vítězství nad placku ze štafety," vyprávěl Moravec, z nějž nadšení v cílové rovince doslova tryskalo.
Bil se do prsou, zatínal pěsti a s vítězným gestem zdravil diváky, mezi nimiž tradičně nechyběl norský král. „Byl jsem moc rád, jak se závod vyvinul, protože cílovou rovinku jsem si opravdu užil a ovace fanoušků vychutnal," tvrdil osmadvacetiletý Moravec, jenž se vzápětí dočkal i audience u Haralda V.
„Ptal se mě, jestli to je opravdu moje první vítězství v kariéře. Já mu na oplátku pochválil norské sportovce. Jak ty, co zářili nyní mezi klasiky ve Val di Fiemme, tak i biatlonové hvězdy, které si podmanily šampionát u nás v Novém Městě. Bylo to moc příjemné setkání a pro mě unikátní zážitek," líčil český reprezentant.
V posledním kopci našel ještě zbytky sil
V závodu jel Moravec od začátku ve špičce, také proto bezchybně zvládl obě položky vleže. „Cítil jsem běžeckou formu a čistá střelba umocňovala moji pohodu, proto jsem často tahal celé startovní pole," líčil. Zasáhl všech pět terčů i při položce vstoje a k závěrečné zastávce na střelnici dorazil druhý s odstupem sedmi sekund na Martina Fourcada. „Asi by to tak nemělo být, ale nešlo nevnímat, jak že první ránu nedal. Snažil jsem se potom ale soustředit na sebe a svůj rytmus střelby."
Minul pouze jednou a na trať se vrátil jako první s náskokem šestnácti vteřin, protože Fourcade musel na dvě trestná kola a ve finiši mu už Moravec nedal šanci. „V posledním dlouhém kopci jsem ještě našel zbytky sil," těšilo českého biatlonistu. Fourcade ocenil Moravcův výkon. „Byl nesmírně silný. Moje mysl ho chtěla nějak dojet, jenže nohy už neposlouchaly."
Moravec má z letošní sezóny na kontě už všechny medailové pozice ze Světového poháru, protože ještě před MS byl druhý i třetí ve stíhačkách. K tomu všemu má i štafetový bronz z mistrovství světa. „Cítím, že prožívám zimu, při níž u mě došlo k výraznému posunu výkonnosti," mínil Moravec, jenž se postaral o druhý český triumf v této sezóně po prosincovém prvenství Gabriely Soukalové ve sprintu v Pokljuce.
Moravec: Pořád tam jsou rezervy
Na slavném Holmenkollenu navázal na pět let starý triumf Michala Šlesingra a reprezentační trenér Ondřej Rybář tak díky němu poprvé zažil vítězství českého závodníka Světového poháru. "Bylo to super, jednoznačně super. Přesně to jsou okamžiky, které nikdy nezmizí z paměti," radoval se kouč, jenž Moravec označil za nesmírného tréninkového poctivce.
„Uvědomuje si, že se dostává mezi nejužší elitu a já sem přesvědčený, že už se tam udrží, protože to má v hlavě srovnané," dodal Rybář. Moravec doufal, že ještě pořád není úplně na vrcholu. „Furt tam jsou nějaké rezervy a dá se na různých věcech pracovat. Třeba bych se mohl snažit zrychlit střelbu vleže, to jsou takové vteřiny zadarmo, které nebolí. Zrychlit o pět vteřin na trati, to bolí daleko víc. Je tam ale riziko, při přehnaném zrychlení může přesnost střelby odejít úplně někam jinam a v biatlonu je pořád důležité dávat ty nuly," uvažoval Moravec.
Okamžitě z Norska ho čeká přesun do Ruska na závěr Světového poháru. „Nejdříve zkusíme olympijské tratě v Soči, pak přijde finále v Chanty-Mansijsku. Aktuálně jsem v celkové klasifikaci čtrnáctý, chtěl bych zkusit ještě o nějakou tu příčku postoupit," uzavřel Moravec.
