Rubriky:

Lyže a snowboard

Na legendárním Holmenkollenu měl Razým premiéru, Magál jel podeásté

18. března 2013 11:06

Ten zážitek si musíte zasloužit. Objet padesát kilometrů v lyžařském chrámu Holemenkollenu za fantastické atmosféry před sto tisíci diváky stojí také neskutečnou dřinu. To potvrzují po návratu z jediné padesátky Světového poháru oba Češi, Jiří Magál a Aleš Razým.

 

SLČR/Radek Petrášek

„Holmenkollen má něco navíc, co nenajdete nikde jinde. Jen mě mrzí, že se už nejede ta tradiční sedmnáctka a navíc intervalově. Ale toho už se asi nedožiju, doba se mění. Má o něco lehčí profil, je to opravdu klasická trať. Takhle na okruzích skoro normální závod," říká Jiří Magál, který zde absolvoval jubilejní desátý maratón!

„Atmosféra byla nádherná, les obsypaný lidmi ve stanech, měl jsem až strach z ohňů, že se nebude dobře dýchat. Ale šlo to. Je to něco mimořádného, s Mísečkama se nedá srovnávat," usmíval se Aleš Razým, on naopak po premiéře na tak dlouhé trati ve Světovém poháru.

Skvělé lyže, unavené nohy

Magál zajel velice solidní 23. místo jen 32 vteřin na Colognou – svůj nejlepší výkon v letošním Světovém poháru.

„Užil jsem si to docela dobře. Měli jsme povedený lyže. Dilema bylo, jestli měnit, nebo ne. V depu se hodně ztrácelo a lyže nezpomalovaly. Vyrazil jsem na „dvojkách", objel jsem dvě kola, „jedničky" byly horší, trošku jsem se trápil a balík mi odjel. Nechtěl jsem ztrácet čtyřicet vteřin. Až do pátýho kola jsem vzal zas ty lepší. A předjížděl už ale jen ty, co odpadaly z hlavního balíku," vyprávěl.

S náročností zdejších 8,3 km dlouhých okruhů bojoval statečně. „Poslední kolo jsem ani nemohl zvednut nohy, ale fyzicky jsem se cítil dobře. Od Val di Fiemme jsem byl hodně unavený a odpočíval, posbíral jsem se z toho. Do třiceti je to vždycky spokojenost," dodal jediný český muž, který zvládl dvě padesátky za dva týdny.

Aleš Razým skončil ve své první padesátce ve Světovém poháru 31., první bez bodů, se ztrátou 6:17 na prvního Legkova. „Přežil jsem... Docela to šlo, cítil jsem se slušně dost dlouho až přes polovinu. Pak mě začaly bolet nohy neznámým způsobem, jako by náběh do křečí. Hejbal jsem se pomalejc a pomalejc. Viděl jsem, že jedu na body, ale v závěru se nedalo nic dělat," říkal.

Za jak dlouho se z přetěžké nálože sebere? „Dost jsem se občerstvoval, a pak jsem mohl normálně jíst večer. To jsem překvapenej, do regenerace by to mohlo být dobrý."

Ruská mašina útočí, Legkov vede Světový pohár

Z pohledu celkového pořadí ve Světovém poháru se tady hodně namíchaly karty před závěrem. Alexandr Legkov přinesl výhru Rusům po patnácti letech od Alexeje Prokurorova. A násobí ji i třetí místo Ilji Černousova, který se dostal podruhé letos na pódium. Norskou čest zachránil i s křečemi a otlaků z bot druhý Martin Johnsrud Sundby, který závodil pod okny svého domu na nejvyšším bodě trati, na Frognerseternu.

Tím se Legkov dostal do čela o 12 bodů před tentokrát šestým Northugem a o 15 před devatenáctým Colognou.

„Cítím se báječně," vyprávěl Legkov. "Je to pro mě zadostiučinění po nepříliš vydařeném mistrovství světa. Můj plán byl držet tempo a pošetřit nějaké síly do posledního kola a na stadiónu zaútočit," popisoval. To se mu přesně povedlo! „Ale bude moc těžké udržet žlutý trikot až do finiše. Petter i Dario jsou ohromně silní."

Mezi ženami si už dříve zajistila Světový pohár Justyna Kowalczyková. Ale na Holmenkollenu na třicítce ji jasně přejela Therese Johaugová, která tu vládla i na mistrovství světa před dvěma lety. „Byl to pro mě velký cíl tady vyhrát a jsem velmi šťastná," řekla. Třetí z královen Marit Björgenová pro nemoc nestartovala. Také naše Eva Vrabcová-Nývltová už do Norska necestovala, v rámci přípravy na závěr sezóny si dala vítězný Karlův běh na Božím Daru.

Tomáš Nohejl

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard