Článek
S kolotočem Světového poháru toho nacestuje víc než cirkusoví umělci. Z domova odletěla do zámoří před třemi týdny a až do konce února se s rodinou v Jablonci neshledá. Po víkendovém závodě v americkém Lake Placidu, kde v jízdě na boulích vybojovala druhé místo, následoval pondělní přesun přes Montreal do Calgary.
Večery s televizí
"V našem letadle nebyla zavazadla, byly s tím dost velké problémy, naštěstí další let už nám je přivezl. Cesta z letiště byla strašná, mrzlo, šílená ledovka, po cestě jsme objížděli převrácený kamión," popisuje své nejnovější cestovní peripetie. Nyní se připravuje na další závod SP ve středisku Fernie. "Teď tu ale prší," hlásí z Kanady.
Příliš možností k povyražení pro dvaadvacetiletou slečnu se v horských střediscích většinou nenachází. "Nedá se nic dělat. Přes den stejně většinou trénuju a večer si tak maximálně můžu pustit televizi," krčí rameny Sudová, které na cestách dělá společnost trenér Radek Herot.
Pro nejlepší českou akrobatickou lyžařku to není první sezóna ve Světovém poháru, a tak je na odloučení od domova už částečně zvyklá. "Občas se mi stýská, to je jasné. Na dlouhé telefonáty to také není, když tu málokde máme signál. Aspoň že můžeme komunikovat po internetu," velebí vynález konce dvacátého století.
Studuje na dálku
Počítač s sebou ale nevozí jen kvůli zábavě, za úspěšnou reprezentaci studentce dvojoboru tělocvik-zeměpis zápočty na liberecké vysoké škole nedají. "Po večerech píšu seminárky, naštěstí mám individuální plán, takže si můžu dohodnout, kdy na zkoušky zajdu. Jsou ke mně vstřícní," pochvaluje si přístup kantorů.
Kromě trenéra narazí při svých cestách na krajana většinou jen tehdy, když se potká s akrobatickým skokanem Alešem Valentou. "On se na mé závody dívat nechodí, já na něj občas zajdu. Vždycky aspoň pár slov prohodíme," vypráví Sudová.
Možná bude jezdit i sestra
Možná že v příští sezóně do její družiny přibude další člen, navíc pro Nikolu důvěrně známý - o čtyři roky mladší sestra Šárka. "To by bylo super, kdyby nás jezdilo víc, ale je to dost finančně nákladné," říká Sudová starší. Obě sestry by se ale mohly potkat už letos na únorových závodech v Japonsku, mladší z nich do té doby čeká několik podniků Evropského poháru včetně víkendového na Špičáku.
Čím dál více ale už myšlenky Nikoly Sudové směřují k březnovému MS ve finské Ruce. Vloni byla na šampionátu v Deer Valley sedmá, před letošní sezónou si jako cíl vytkla páté místo. Není to trochu málo na druhou závodnici hodnocení SP, která předposlední závod v americkém Tremblantu vyhrála a v posledním byla druhá? "Když budu ještě dvakrát na bedně, tak cíle trochu přehodnotím," usmívá se Sudová.
Za rok s trumfem
Výkonnostní vzestup připisuje zejména vydařené letní přípravě, kterou absolvovala s norskou olympijskou vítězkou Traaovou a Rakušankou Marblerovou. "Spoustu věcí mě naučily, hnalo mě to dopředu." Její aktuální úspěchy samozřejmě nemohly uniknout ani ostatním soupeřkám. "Je vidět, že se teď se mnou víc baví," těší ji.
Kromě rychlé a precizní jízdy v boulích mají na jejích výsledcích podíl i skvěle zvládnuté skoky: salto vzad s krosem a tzv. helikoptéra se zánožkou a roznožkou. V záloze má ale ještě jeden trumf - salto vzad mimo osu s vrutem. "Učím se ho už teď, ale asi si ho nechám až pro příští rok," plánuje. Její soupeřky se tedy v olympijské sezóně mají na co těšit...
