Článek
Nikdo z Česka se na prkně k lepším výsledkům neprodral. Přináší jí to naději, že se dočká kýžené mety. Start na olympiádě v příštím roce v Turíně by jí neměl uniknout. Teprve napotřetí to vyšlo. "Ale ještě nejásám, jisté to bude, až se tam postavím na start."
Předešlé dvoje hry jí unikly. Účast v Salt Lake City prohráli čeští snowboardisté hlavně administrativně. Tím víc to mrzelo. Přesná kritéria účasti se dozvěděli, když bylo pozdě. Jen na internetu pak prohlížela vyřazovacího pavouka, ve kterém mohla být. Smutnila, ale neskončila "Když nám napsali, že místo pro nás není, napadalo mě, že to do další olympiády nedoklepu," připomíná, ale výsledky ji držely ve víru závodů. "Nikdy to nebylo tak tragické, abych s tím sekla, vždy se mi něco povedlo a šla jsem do toho znova."
Odezvu snaha našla u svazu lyžařů a také v Dukle. "Bylo složité se tam dostat a přesvědčit, že nejsme zevlouni," ví Elsterová. Na velký výsledek čekala až do svých jednatřiceti. "Je jedno, jestli je závodnici přes třicet nebo pětadvacet," nedělá si hlavu z toho, že v poli patří k nejstarším.
Zlepšovala se rok od roku. "Stále je co okoukávat od nejlepších," říká a pochvaluje si spolupráci s trenérem Marešem. Je i jejím přítelem. Už nepochybuje, že do Turína vydrží. "Pokud se nestane něco nečekaného," v duchu odvrhuje možnost zdravotních potíží.
Prkno zkusila po vzoru bráchy
Ty kdysi stály u toho, že lyže, na kterých kdysi doma ve Vejprtech začínala, vyměnila za prkno. "Lyžovat jsem už nemohla a jiné než zimní sporty u nás ani nepřicházely do úvahy, tak jsem zkusila prkno po vzoru bráchy." To jí bylo kolem osmnácti. "A k lyžím jsem se nevrátila," připomíná, jak ji novota tehdy chytla. "Jsou jen dvě možnosti. Snowboard vás buď nadchne, nebo to úplně zavrhnete."
Závodí mezi brankami. Olympiáda je jejím hlavním cílem na řady z těch, kteří vyznávají freestyle - rampu, skoky či volné ježdění. "Někteří mají pocit, že pravý snowboarding je jen ten na měkkém prkně, ale ne všichni. Nějaký pátek jsem ve snowboardingu, olympiáda je pro mě vrchol. Toužila jsem se tam dostat." I ona ale nepohrdne párty, které patří hlavně k freestylovým disciplinám. A libuje si, když může v prašanu vyrazit jen tak nesvázána cestou mezi brankami. "Jenže prašan už jsem na horách dlouho nepotkala."
V sezóně ji ještě čekají závody v Japonsku, Španělsku a Švédsku. "Teď ale pracuju, jsem v kanceláři a zařizuju, co je třeba," říká. Po střední škole mohla být zdravotní sestrou, ale teď má jasno, že prkno jí bude souzeno i po skončení kariéry.
Je společnicí ve firmě, která obchoduje hlavně s prkny. Nemíní, že by se zastavil růst zájmu o tuhle zábavu. "Loni se zdálo, že se poměr lyžařů a snowboardistů na svahu u nás stabilizuje, ale známý film tomu pomohl," libuje si. Proslulé Snowboarďáky na plátně ale zatím sama neviděla. "Neměla jsem čas, ale slyšela jsem o tom jen dobré věci."
