Rubriky:

Lyže a snowboard

Neumannová: Spravedlnost je, tentokrát jsem měla štěstí já

18. února 2005 08:30 - OBERSTDORF

Hned úvodní den světového šampionátu v lyžování přinesl zlatý úspěch pro české barvy. Na trati 10 kilometrů nenašla přemožitelku Kateřina Neumannová a doběhla si pro zlato. Stříbrná Ruska Julia Čepalovová porážku od české reprezentantky obrečela. Kateřina Neumannová byla se zlatem pochopitelně spokojená: "Konečně mi nebudete připomínat, že jsem nic nevyhrála," řekla pro deník Právo po závodě.

Jak se vám jelo v závodě snů?
Docela těžce. Nebyl to ten závod, který si člověk užije a řekne si, že dneska jsem měla fazónu a že dneska mi to jelo. Od začátku do konce to byla tvrdá práce. Se šťastným koncem. Odpracovala jsem si to. Párkrát jsem, myslím, štěstí neměla, ale asi někde nahoře ta spravedlnost je. Tentokrát jsem si ho vybrala já.

Kdy jste pochopila, že zlato je vaše?
Po pár vteřinách, kdy to skočilo na tabuli. Jsem moc šťastná. Konečně mi nebudete připomínat, že jsem nic nevyhrála. Tohle už mi nikdo nevezme. Je to nádherné, je to poprvé, ale život půjde dál, zítra už zase musím na trénink a připravovat se na další závod.

Vyhraje Kateřina Neumannová i skiatlon?
Hlasujte v anketě na konci článku!

Ještě tady přece můžete vyhrát v sobotu skiatlon, kombinaci klasického a volného stylu, která vám také sedí...
To bych chtěla taky. Nechci říci, že mám odpracováno, ale svůj velký sen jsem si tu splnila. Něco navíc k tomu by bylo nádherné, ale začíná se zase od nuly. Společné starty jsou jiné. Náročná trať tu ale startovní pole brzo rozdělí. Nikdo tu nevyhraje náhodou.

Jak jste vnímala zprávy z mezičasů s blížícím se závěrem? Trenér Frühauf vás popoháněl...
Standa stál nad sjezdem na stadión. Křičel, že je to našlapaný. Bylo mi jasné, že dvě tři vteřiny lze ztratit třeba během cílové rovinky. Byla jsem kožená, ale věděla jsem, že mě čeká kilák a půl relativně z kopce. Ale zkazit se to dá i ve sjezdu.

Co se vám při závodě odehrávalo v hlavě?
Něco podobného jako před časem při výhře v Novém Městě. Říkala jsem si, že to nemůžu pustit. Hlášení nebylo ideální. Věděla jsem, že jedu vyrovnaně s Čepalovovou, ale netušila jsem, co je dál za námi. Ani při průjezdu stadiónem jsem o sobě nic neslyšela. Nevěděla jsem, co se děje. Navíc jsem startovala mezi posledními, nikdo nejezdil kolem mě. Bylo to zvláštní. Ale když jsem viděla Standu, jak letí, bylo mi jasné, že jde o hodně.

Jak trenér reagoval, když jste se uviděli po závodě?
U nás to není o tom, že bychom museli po sobě skákat radostí. Viděla jsem na něm velké uspokojení.

Čepalovová v cíli porážku od vás obrečela...
To jsem si nevšimla. Prohrát o takový kousek, to se stává často. Je to trošku o smůle.

Tratě v Oberstdorfu jsou hodně náročné. Kdy jste toho měla nejvíce dost?
Kožená jsem byla na vrcholu stoupání ve druhém kole. Vyjedete z lesa a je tam louka, kde to jde dál do kopce. Nohy jsem tam měla jak špalky. Už když jsem vjížděla do druhého kola a představila jsem si to šílené stoupání, nebylo mi dobře. Bylo to o morálce, o vůli. Ostatní na tom ale nebyly lépe.

Nebála jste se, že vás může srazit nedávná nemoc?
Nejistota tam byla. I Standa říkal, že jsem vypadala dobře silově, ale asi si sám nebyl jistý, jak na tom budu vytrvalostně. Měli jsme minimum času na kvalitní rychlý trénink. Stihli jsme spíš míň než víc, ale ten základ, co člověk za ta léta má, se neztratí.

Počasí se proti předešlým dnům vylepšilo. Nad Alpami se ukázalo slunce. I to asi pomohlo.
Pochopitelně hned je lepší nálada, než když pořád sněží. Bylo to příjemné, ale když jsem viděla, co se děje v buňkách... Proti středě bylo všechno jinak. Servismani měli hodně starostí, ale odvedli s lyžemi dobrou práci. K výkonu to patří. Bez toho to nejde.

Jak jste vybírali lyže?
Byli jsme nerozhodní mezi starším a novějším párem. Nakonec vyhrály ty starší, na kterých jsem vyhrála už svěťák v Kuusamu.

Dáte se do kupy na sobotní skiatlon? Pauza je velmi krátká...
Budu se snažit dát. Když se nedám, tak to taky přežijem, ale myslím, že se mi to povede.

Dcerka Lucka zůstala zatím doma, aby tu pro vás bylo více klidu. Kdy se jí dočkáte?
Moc se na ni těším. Žebrám, ať mi ji přivezou dříve, ale domluvili jsme se na sobotu, tak počká doma. Ty dva dny už to vydržíme. Já se budu připravovat na další závod, i když nevím, jestli budu schopna se na to teď soustředit.

Václav Procházka, Sport.cz, Právo

Zrušit