Článek
"Zpozdil jsem odraz. Za hranou byl hodně velký protivítr, lyže mi přirazily k tělu, zatlačil jsem na ně a pravá mi odešla. To byl konec," líčil momenty, nad kterými publikum užaslo. "Má poněkud riskantní způsob skákání," poznamenal trenér českého týmu Vasja Bajc a i on si oddechl, že výsledek pádu byl nad očekávání dobrý. Hájek si nic nezlomil, na rozdíl od sdruženáře Chluma, u něhož to při tréninku před MS odnesla klíční kost.
"Padám málo. Ale tohle stálo za to, takhle jsem ještě neletěl," líčil. Co se dá dělat ve zlomcích sekundy, aby skokan vyšel se zdravou kůží? "Moc ne. Je to instinkt. Dát tam ruce nebo se skulit, ale už víte, že to je někde..."
Bolest hned po dopadu cítil na celé pravé straně. Zkusil hýbnout jen hlavou. "Ale nechtěl jsem vstávat, kdybych měl něco s páteří," pokračoval. Ne snad, že by skokani v tréninku probírali jak se chovat v těchto situacích. "Vím to z učiva gymnázia, že se má zůstat ležet."
Bolí celé tělo
Po prohlídce v nemocnici si mohl oddechnout. "Rentgenovali mi všechno. osahávali mně. Zlomeného není nic, ale bolí mě všechno. A říkali, že zítra to bude ještě horší," líčil, ale nebál se, že by ho karambol poznamenal psychicky.
"Možná budu mít trochu strach na další skok, ale nemyslím, že by mě to nějak poznamenalo," tvrdil, zato přítomní rodiče prý byli vystrašeni. "Máma hodně. Táta je tak nějak v pohodě," všiml si Hájek.
Když se vrátil z nemocnice sledoval závod v teple boudy u můstku. Viděl jak jeho kolegové Janda, Matura Mazoch a na poslední chvílí zaskakující náhradník Hlava proklouzli do osmičlenného finále, kde skončili poslední s velkým bodovým odstupem od triumfujícího vyrovnaného rakouského kvarteta.
Záznamu svého skoku se v přenosu už nedočkal, ale odmítal, že by měl zábrany dívat se na svůj let hrůzy později na videu. "Ale jo, chtěl bych to vidět," dodal a už spřádal plány na další závody v Norsku.
