Hlavní obsah

S dítětem v náručí mi svět přijde hezčí

Praha

Do nové biatlonové sezóny vstupuje Jaroslav Soukup jako pyšný otec sedmiměsíční dcery Adélky. „Musím se smířit s tím, že pozoruju jen na dálku, jak roste," říká dvojnásobný medailista z mistrovství světa.

Foto: Petr Horník, Právo

Biatlonista Jaroslav Soukup

Článek

Změnilo vám narození dcerky život hodně?

Člověk se těší víc domů. I když najednou zjistí, že má mnohem míň času, ale jsou to příjemné starosti. S dítětem v náručí mi svět přijde hezčí. Baví mě starat se o malou, i když žena to zvládá perfektně.

Není vám líto, že si rodiny během zimy moc neužijete?

Chtěl bych s malou být pořád. Jen přes Skype sleduju, jak roste a dělá pokroky, když jsem teď ve Švédsku. Krásně se otáčí, jsou tam i náznaky lezení. První krok přijde až někdy na jaře, takže ho, doufám, stihnu. Nosím malou hodně v hlavě, chtěl bych pro ni vyjet nějaký pěkný výsledek.

Nejlépe v olympijském Soči?

Vysloveně upjatý k olympiádě nejsem. Bylo by krásné právě tam mít nějakou placku a určitě bych si to užil ještě víc než ty svoje dva světové bronzy. Nechci si to ale stavět v hlavě tak, že bych právě v Soči musel něco předvést.

Už v neděli vás čeká vstup do Světového poháru. Cítíte formu?

Že by byla vyloženě forma, to jsem necítil nikdy. Jsem zvědavý, jak mi to půjde. Když se zadaří hned na začátku, tak to člověka uklidní. Ale ještě je čas na sobě zapracovat a odstranit chyby. Uvidím, jestli budu muset makat, nebo si to budu užívat.

Co s mužskou reprezentací dělá fakt, že s vámi trénuje Gabriela Soukalová?

Trochu jsme přizpůsobili mluvu její křehké duši, v tréninku se zase Gábina přizpůsobuje nám, takže my jsme v pohodě a ona se nás může snažit dohánět. Teda v běhu, ve střelbě je i lepší, tam nejsou rozdíly. Naopak se od ní učíme, jak a co vnímat na střelnici.

Reklama