Rubriky:

Lyže a snowboard

Záhrobská: Těším se do Prahy i na chalupu

23. března 2005 16:37 - PRAHA

Je ráda, že už je po sezóně. Lyžařka Šárka Záhrobská přispěla do výsledkové pohádky českých lyžařů v letošním roce mimo jiné bronzovou medailí ze slalomu na mistrovství světa v Itálii, nyní ji čeká zasloužený měsíc volna. "Chci si odpočinout od sněhu," plánuje nejlepší česká lyžařka v rozhovoru pro Právo.

 

REUTERS

V závěru minulého týdne jste podobně jako loni získala dva tituly na domácím mistrovství. Hlavní sezóna je uzavřena, ale neprotáhnete si zimu jako někteří další lyžaři?
Ne, mám radost, že to už končí. Mám sjeto, co jsem potřebovala, můžu si užít luxusu skončit po půlce března. Chci si odpočinout od sněhu. Uvažovali jsme ještě o nějakém superobřím slalomu, ale sešlo z toho. Doma jsem v posledních měsících tak den dva. Cest už bylo dost. Člověk je z toho unavený. Začíná se mi počítat měsíc volna. Uteče to ale jako voda a bude tu dalších jedenáct měsíců tréninků, závodů a práce.

Nač se teď nejvíce těšíte?
Zažívám první rok, kdy nemám školu. Maturovala jsem loni. Chci ale dělat přijímačky na vysokou ekonomickou, takže bych se měla učit jazyky a matematiku.

Na to se ale asi zase tak moc netěšíte?
Možná se na to můžu těšit. Bude to zase něco jiného. Dám pohov tělu, nohám a zaměstnám hlavu. Přece jen je lepší umět kromě lyžování ještě něco jiného. Ale opravdový odpočinek si také nenechám ujít. Těším se, jak si doma zalezu na gauči pod deku a pustím si filmy, co mi máma přes zimu nahrávala, budu si číst.

Co si obzvlášť vychutnáte?
Čtu Alchymistu. A filmů mě čeká spousta. Mám ráda Agathu Christie. Je tu spousta nových detektivek s Herculem Poirotem. To je vždycky taková odpočinková hodinka a půl. S mámou možná někam vyrazíme, protože už nemusí po zlomenině chodit o berlích.

Dopřejete si oddech v Praze nebo i na krkonošské chalupě na Benecku?
V Praze. Na chalupě jsme byli při domácím mistrovství, možná na ni ale zase vyrazím na Velikonoce. Trošku trpí tím, že na ni jezdíme každým rokem míň a míň. Je tam spousta toho, co je třeba udělat. Takže nás čekají i jarní práce.

Jako o chalupářce se toho o vás moc neví...
Narodila jsem se tam, chalupu mám strašně moc ráda. Kolikrát jsme na ní byli celou zimu a celé prázdniny, když jsme s bráchou byli malí. Muselo se nařezat dříví, aby v zimě bylo čím topit. Sekat tráva. Mám tyhle práce ráda. Člověk si u nich odpočine a vyčistí hlavu.

Jak vám to jde se sekerou?
Nasekám třísky na zatopení. Ale když jsem byla malá, táta mi ji moc nepůjčoval, abych si něco neudělala.

Vyrazíte také do víru velkoměsta?
Ani ne. Na diskotéky nemusím. Spíše si s kamarádkou nebo bývalými spolužáky půjdeme někam sednout a popovídat u vína. Divoké večírky, to není nic pro mě.

Převážnou část roku trávíte na horách, přitom jste z velkoměsta. Kde jste raději?
Dřív jsem říkala, že až dostuduju, přestěhuju se na hory, protože se mi v Praze nelíbí. Poslední dobou si ji zamilovávám. Líbí se mi stále víc, je nádherná. Malá Strana, Karlův most, Petřín, Stromovka... Už netvrdím, že se z ní chci vystěhovat. Na Benecku je ale taky nádherně, když si tam na týden dva vyjedu.

Moře vás tak jako jiné lyžaře po sezóně neláká?
Je to první rok, kdy bych měla šanci tam jet hned po zimě. Dva tři roky po sobě jsme byli v Itálii, Chorvatsku a Turecku, ale až v létě. Chodili jsme do posilovny. Sice jen nějaký lehčí program, ale nebyla to typická dovolená. Letos jsem moře plánovala hned po sezóně, ale nakonec jsem to přehodnotila. Spíš uvažuju, že bych jela do Anglie na pár dní vylepšit si řeč a poznat zemi. Ale třeba to dopadne úplně jinak.

Vypadá to, že jste typ, který má rád hlavně zimu.
Kdepak. Miluju slunce. Za zimu se ale nacestujete tolik, že jsem ráda za 14 dní v kuse doma. Nevlezu do auta. Budu chodit pěšky a vozit se tramvají a na kole, než abych se sebrala a letěla někam do cizího hotelu. Přece jen si chci užít trošku domov. Ale jinak je na každém období něco nádherného. I na zimě. Když jsem byla v Itálii, tam byly jen uměle nastříkané sjezdovky a jinak zeleno. Přišlo mi líto, že jsem nemohla být na Benecku. Tolik sněhu jako letos jsem tu viděla poprvé v životě.

Je po sezóně, mohla byste si zalyžovat jen tak pro radost. Láká vás někdy něco takového?
Teď ne. Ani počasí není takové, abych se svezla v prašanu. Ani přes sezónu na to moc času není. Letos vlastně jen jednou, když jsem byla za Petrem v Kitzbühelu. Měla jsem tam den volna. Jezdila jsem si volně, ale stejně si i v takovéhle situaci začnu cvičit oblouky. Asi až skončím kariéru, to bude jiné.

Je vám teprve dvacet. Jak dlouhou si ji teď představujete?
Záleží na úspěších nebo neúspěších. Taky na zdraví. U žen je většinou hranice třiceti let. Pak chtějí mít rodiny a děti, to už jde těžko skloubit. Někdo skončí o něco dříve, někdo později, to třeba podle olympiády, někdo chce vydržet do ní. Sama se ale poslední dobou nekoukám dopředu. Když něco plánujete, těšíte se a ve většině případu je z toho jen zklamání, když se představy změní nebo úplně zbortí.

Táta má pověst náročného šéfa týmu. Organizuje vám také volno?
Je přísný nejen jako kouč, ale i otec. Na kopci ho poslechnu. Je to trenér, ví, jaké dělám chyby, takže tam má hlavní slovo. Ale do soukromého života si už nenechám tolik mluvit. Mění se to, čím jsem starší já i on. Když jsem jezdila v žácích, byl tvrdší, ale to je logické. Třinácti, čtrnáctileté děti potřebují trochu nutit.

Měla skončená sezóna vůbec nějakou vadu?
Ona nebyla super. Listopad a prosinec se mi nevydařily podle představ. Na začátek 22. místo v Aspenu, to určitě nebylo moc povzbudivé. Ale potom se to trochu zlomilo po Novém roce. V minulé sezóně bylo nejlepší místo ve svěťáku páté. Letos osmé, což je horší, ale zase je tu bronzová medaile z mistrovství světa a zlato z juniorského šampionátu. Úspěchů bylo hodně. Dostala jsem se do elitní skupiny slalomářek. Mám šanci jezdit na vynikající trati. To jsem splnila, ale nepodařilo se mi bodovat ve Světovém poháru v obřím slalomu.

Po horách cestujete hlavně v autě. Jaká jste řidička?
Myslím, že docela dobrá. Můj bývalý přitel si to taky myslel, táta o tom tak přesvědčený není. Nepouští mě k tomu, chce to uřídit sám. Chce, abych si v autě odpočinula. Do řízení se ani nějak zvlášť nehrnu. Nemám tolik zkušeností. Je to dost velká zodpovědnost.

Zmínila jste se o bývalém příteli, co nějaký budoucí?
Zatím není, ale může ho přinést doba.

Některé vaše úspěšné soupeřky jsou pěkně macaté slečny. Třeba Kosteličová a Pärsonová mají kilogramy na to, aby jim to dolů pořádně jelo. Budete také zvyšovat váhu?
Není špatné příbírat, ale hlavně ve svalech. Určitě ne tloustnout. Váhu si musíte unést. K čemu mi budou kila, když nebudu moct běhat a budu ztrácet obratnost. Pak je i větší riziko zranění. Sjezdaři ale nemusejí držet specialní dietu jako třeba skokani. Ti jsou na tom hrozně. Vytrvalci se taky musí hlídat. U sjezdařů větší váha jede rychleji. Určitě se ale nezačnu cpát sladkým.

Co postava, dívkami ve vašem věku tolik hlídaná?
S figurou problém nemám. Můžu jíst skoro cokoli. Tréninky jsou tak náročné, že těžko můžu výrazně ztloustnout. Klidně sním celý polárkový dort a druhý den to spálím.

Zkusíte se dostat na vysokou školu. Je to jen zkouška, nebo vás "ekonomka" opravdu hodně láká?
Určitě se tam chci dostat.

Jak si věříte?
Z obchodní akademie jsou mi znalosti účetnictví na nic, protože tam se dělají přijímačky z jazyků a matematiky. Ta na obchodní akademii nebyla na takově úrovni jako na gymnáziu, takže v ní musím hodně zabrat. Myslela jsem, že pomůže bratr, protože má už bakalářskou zkoušku z matematiky, ale ještě jezdí po závodech a po sezóně nebude mít zrovna chuť se se mnou učit, takže si někoho seženu.

Jak sledujete zatím marnou bratrovu snahu příblížit se vašim výsledkům?
Mrzí mě, že se mu nedaří. Vím, jak trénuje. Dává do toho vše, co může. Na rozdíl ode mne měl smůlu. Má problémy s kolenem, přetržený křížový vaz, několikrát operované menisky. Po sezóně ho asi čeká další zákrok. Když chybí zdraví, jde to těžko.

Vyjela jste během zimy dost peněz, odměníte se nějak, třeba počítačem, bez kterého někteří sportovci nedají ani ránu?
Ještě si to rozmyslím. Trávit hodiny na internetu nemusím. Petr notebook má, já bych si asi spíš pořídila pořádný pevný domů. Ale jestli budu chodit do školy, asi budu potřebovat i přenosný.

Dopřejete si po sezóně vůbec nějakou oslavu?
Možná až pro všechny z rodiny skončí závody, vyrazíme na společnou večeři.

Václav Procházka, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard