Článek
"Mám rodinný dům, ten spolehlivě polyká peníze," naznačil využití odměn, přesto by si rád splnil dávný sen: "Už rok se chodím dívat na jedny velké starožitné hodiny. Teď je asi koupím, v obýváku by jim to slušelo. Ještě bych si rád pořídil nová krbová kamna."
Zdržení na Sibiři
Syna, kterému je už čtvrt roku, zatím viděl jen pár dnů. "Byl jsem od Vánoc pořád někde v cizině, takže se teď hodně těším, jak si ho užiju. Manželka si dost vytrpěla, protože malý Románek je nespavé dítě," vypráví Dostál, jenž bezprostředně po šampionátu musel ještě na finále SP do Ruska. "Byl to vyčerpávající konec sezóny, navíc jsme se obtížně ze Sibiře dostávali zpátky. Zdržela nás tam porucha letadla, takže jsem doma zatím stihl jen přijetí u starosty Jablonce a přivítání sousedů, s nimiž jsem hned poseděl," vypráví Dostál.
"Vnitřně jsem si velikost svého úspěchu už uvědomil, ale beru to střízlivě, tak nějak rozumně. Hned v Hochfilzenu jsem říkal, že mi to dojde na jaře. To už tady máme, stejně však emoce nepropukly. O víkendu je ale plánována oslava v Letohradu, odkud pocházím, tam to asi pocítím naplno," vykládá mistr světa.
Žádný tlak necítí
Přiznává, že vítězstvím překvapil sám sebe i biatlonový svět. "V Hochfilzenu při mně stáli všichni svatí, možná mi to bylo sesláno za ta léta velké dřiny. Běh ale mívám většinou velmi dobrý a teď k tomu vyšla i střelba. Povedlo se mi udržet koncentraci při všech čtyřech střeleckých položkách. Pozitivně se promítlo, že si dávám víc času na spouštění a zapojil jsem do celého procesu na střelnici víc hlavu. Zkouším i různá dechová cvičení pro zklidnění a maximální soustředění na střelnici."
Dostál však odmítá, že by si vítězstvím na MS na sebe ušil bič. "Žádný tlak v tomto směru necítím a nebojím se ani toho, že by se na mě hledělo optikou šampióna. Kdo biatlonu rozumí, ví, že na medaili si dělá zálusk klidně padesát lidí. Takže zůstávám pořád u svého, že každé umístění do desítky je super. Když ale můj úspěch přiláká fanoušky nebo třeba i sponzory k našemu sportu, tak jedině dobře."
Nor mu blahopřál
Na šampionátu byl český reprezentant jediný, kdo narušil zlatou hegemonii Nora Björndalena. "Snad nebyl naštvaný, ale přišel mi v cíli poblahopřát a dokonce jsem měl pocit, že mi ten úspěch přál. On má zlatých dost a pro mne je to vítězství fantastickým výsledkem," usmívá se Dostál, jenž medaili přinesl v batohu. "Speciální místo pro ni nemám. Obdivovat ji budu asi až skončím."
O konci kariéry ještě nepřemýšlí. "Bude mi sice pětatřicet, ale pokud zdraví vydrží, tak bych dva tři roky ještě rád závodil. Po takovém úspěchu mám velkou chuť pokračovat." Jednou by chtěl u biatlonu zůstat. "Přihlásil jsem se na trenérskou školu," říká Dostál a těší se, až sleze sníh, aby mohl relaxovat při práci na zahradě. "Na dovolenou bychom chtěli jet až na podzim k moři, už celá rodina i s miminkem," uzavírá mistr světa v biatlonu.
