Článek
Pětatřicetiletý rodák z Nového Města na Moravě se po Vancouveru vydal cestou lyžařských laufů, s reprezentací se nepřipravuje. Přesto má šanci si o nominaci na olympiádu říct v případě dobrých výkonů. Výrazně lepších, než minulou sezónu.
„Snad jsem na tom teď líp. Trénuju tvrdě dál a doufám, že budu zdravý, což byl základ toho, proč to loni nevyšlo,“ vypráví Koukal.
Mísečky napoví
Od svého zaměstnavatele, kterým je rakouský lyžařský tým Snow Proof Racing, má přislíbený prostor na případnou přípravu na olympiádu. Jenže nejprve musí přesvědčit reprezentačního kouče Miroslava Petráska, že si start v Soči zaslouží.
„Asi se bude rozhodovat na Mísečkách před Vánoci. Míra mi oznámil, že tam mezi sebou poměří síly ti, kteří olympiádu nemají jistou,“ říká Koukal.
Soči by pro něj bylo už pátým olympijským startem. „Ale nechci tam jet kvůli účasti, to už mám za sebou. Mým hlavním závodem by byla padesátka, dokud šance na ní startovat bude, půjdu po ní,“ upíná se k nejdelší distanci, která se pojede jeho oblíbenějším volným stylem.
Nechce být jako nemocný osel
Pro Koukala je nadcházející sezóna klíčová i z lyžařsky existenčních důvodů. „Jde o moje živobytí, bojuju o prodloužení kariéry. Vloni se mi sezóna ,náramně´ povedla, pokud by to bylo podobné, je to na konec kariéry, protože mě žádný tým nezaplatí,“ uvažuje realisticky.
Laufařský svět poslední roky rozdělují dvě série: Marathon Cup pod hlavičkou lyžařské federace FIS a seriál závodů klasickou technikou Ski Classics. „Ten si udělali Skandinávci pro sebe, zatímco tady ve střední Evropě se víc bruslí,“ srovnává Koukal.
„Klasické závody jsou podle mě o dost méně zajímavé než ty skejty, už je to jen o jízdě soupaží, kde se člověk dvě a půl hodiny ohýbá jak nemocný osel a vyhraje ten, komu nerupnou záda,“ vadí mu. „Jenže televize přenáší jen závody Ski Classics, proti čemuž brojí i některé firmy, které potřebují prodávat také skejtové lyže,“ přibližuje Koukal.
