Snowboardista Novotný míří na třetí olympiádu. Co pak? Měl bych být víc v práci, přemítá

Určitě na Turín. Před Vancouverem jsem měl oba kotníky vážně zraněné, dva měsíce jsem nejezdil. Takže jsem si ani olympiádu neužil, spíš jsem to tam jel zkusit a moc velké naděje jsem si tehdy nedělal.

Je úplně někde jinde. To dokonalé pojetí jízdy teď zvládá mnohem víc lidí a projedou tak trať pokaždé, je mnohem náročnější se udržet ve špičce.

Na olympiádě jsou omezení podle národností, uspět na Světovém poháru je stejně jako v řadě jiných sportů náročnější. Tam se může do té postupující osmačtyřicítky dostat každý a třicet lidí může vyhrát. Pak už dělá velké rozdíly i mazání, třeba Italové vloni nejezdili na pohled fantasticky, ale byli rychlí, protože měli šikovného servismana, který k nim přišel od běžkařů.

Na obou olympiádách pomohl jako servisman někomu k medaili. Navíc se netají tím, že to bude jeho poslední sezóna, tak by mohl říct spoustu poznatků Kubovi Šimrovi, který s námi jezdí a dává do té práce hodně energie. Spousta servisáků totiž z toho svého know-how neřekne nic. Takhle bychom z toho mohli těžit i my do budoucna, jestli u snowboardingu vydržím.

Vždycky to mám chvilku tak a pak zase naopak. Hodně záleží na financích. Na olympijskou sezónu nějaké prostředky dostaneme, ale na další to bude těžší. Mám rozjetých několik podnikatelských aktivit, ale nechce se mi ježdění tolik financovat ze svého, mám rodinu s malým dítětem… Navíc ten olympijský rok všichni kolegové v podnikání tak nějak respektují, ale sám vnímám, že bych v práci měl trávit víc času. Bude záležet i na tom, jak se mi bude dařit.

Měnil jsem prkna a hlavně zůstal zdravý. Rok předtím jsem byl zraněný a musel se během sezóny znova rozjíždět, jeden rok se nepovedla prkna a to je pak strašně znát… Teď jsem do přípravy dal nejvíc, měli jsme dobrý trénink na Novém Zélandu, tak věřím, že by to nemuselo být špatné. Dostal jsem stejně jako Efka Samková i pozvánku na X-Games, tak se rozhodujeme, jestli jet, protože jsou těsně před olympiádou. Musíme se domluvit s trenéry, já jsem spíš nakloněný tomu jet, ježdění mě baví, tak škoda každého vynechaného závodu.