Článek
Když přitom prolétl cílem, kroutil hlavou. „Jenže z toho nelze nic usuzovat, protože já jsem buď překvapený, nebo nespokojený," vyprávěl s úsměvem. „Měl jsem z druhého kola dobrý pocit, ale čas byl pomalý. První rundu jsem měl opačně. Technicky jsem myslím podal dobrý výkon, ale jsem úplně vyřízený. Už jsem neměl energii. A navíc jsem udělal v dolní pasáži druhého kola chybu," přiznával Bank, který v Jižním Tyrolsku nepřekonal letošní maximum, jímž bylo pětadvacáté místo z Beaver Creeku.
Okamžik, který znamenal výrazně pomalejší čas, přičítal právě fyzickému vysílení. „Zařízla se mi vnitřní hrana lyže a dvě brány jsem musel bojovat, abych vše ustál. Šlo o místo v nájezdu do rovného úseku před cílem. Ztratil jsem rychlost a člověk pak už prostě nejede," posteskl si.
Po dvouměsíčním velkém vytížení hodlá v následujících dnech zvolnit. „Asi trošku omezíme sjezdy a budeme trénovat slalom a obří slalom. Dva či tři následující týdny budou určitě volnější," měl jasno Bank, jehož navíc pobolívá koleno. „Jde spíše o odraz zátěže. Vždy se po určité době rozbolí. Za týden se vše srovnává," zůstával v klidu český lyžař.
Po závodu ještě musel na dopingovou kontrolu
Aby nebylo mrzutostí málo, musel po obřím slalomu v Alta Badii ještě na dopingovou kontrolu. „Jde o součást sportu. Dlouho už jsem nebyl. Ale byly roky, kdy mě losovali každý druhý závod. Asi jsem měl tehdy nějaká šťastná čísla," líčil s úsměvem.
Ze svahu jej komisaři dopravili do ředitelství závodu, ještě před odevzdáním vzorku jej nechali boje o vítězství dokoukat v televizi. „Společně jsme se shodli, že se podíváme, kdo bude nejrychlejší," smál se Bank.
Možná byl rád, že se vzdálil z dosahu bratra Tomáše, který je trenérem. „V sobotu jsme se po závodě trošku chytli. Už jsme spolu dva měsíce v kuse," krčil rameny Ondřej Bank. „Jenže já jsem vážně spokojený za druhé kolo. Samozřejmě, když pak nevyjde, dobré pocity jsou potlačeny. Ale každé body jsou těžké. A já se lyžařsky cítil dobře."