Hlavní obsah

Kolapsové stavy se vracejí, v nemocnici je jako doma. Ale Soči nezatracuju, tvrdí Koudelka

Praha

Návrat Romana Koudelky se odkládá, Turné čtyř můstků se odskáče bez něj, olympiáda v Soči je v mlze nejistoty. Záhadné problémy, které ho sužují od říjnového soustředění v Planici, totiž neustupují. Čtyřiadvacetiletý skokan na lyžích tak teď může jen čekat…

Foto: Sport.cz

Romana Koudelku zdraví zatím na můstky nepustí.

Článek

Do kdy jste živil naději, že byste se mohl na Turné čtyř můstků představit?

Ještě 22. prosince, kdy jsem si chtěl jít skočit v Harrachově, ale pořád mi nebylo dobře, tak jsme to odpískali. Ty problémy přetrvávají a hlavně se pořád neví, čím to je. To je nejhorší…

Žádný posun od října, kdy se potíže objevily?

Pořád to samé. Jediný posun je, že jsem se s tím naučil žít. Zjistil jsem, co a jak mám dělat, když se mi udělá blbě. Jinak ty stavy jsou pořád dokola. Tři dny dobré, pak zase čtyři dny horší.

Jak se ty příznaky projevují?

Nejhorší jsou kolapsové stavy. Udělá se mi blbě, zatočí hlava, jsem slabý a cítím se na omdlení. S tím se na můstek opravdu jít nedá. Dva tři dny si říkám, že by to mohlo jít, ale pak zase vím, že by to bylo riskantní.

Co říkají na vaše trable doktoři?

Já byl u nich skoro každý den v Praze, teď přes svátky zase čekám na výsledky nějakých vyšetření. Už jsem snad prošel všemi možnými, ale pořád se hledá příčina. Může to být od krční páteře, nebo něco jiného, ale nikdo stoprocentně neví.

Měl už jste podobné problémy v minulosti, nebo vše začalo až v říjnu v Planici?

Začalo to až tam. Proto je to tak psychicky náročné, odmalička mi nikdy nic nebylo, skoro jsem nebyl v nemocnici a teď jsem tam jako doma na všech různých vyšetřeních. Přišlo to zničehonic, tak věřím, že to zase zničehonic odejde a bude to dobré.

Máte představu, co mohlo v Planici potíže spustit? Třeba tvrdší dopad při tréninku…

Vůbec. My měli dopoledne volno, já se naobědval, šel nahoru na pokoj, sedl si k počítači a najednou se mi to stalo. Kdyby to bylo po pádu, aspoň bychom měli nějaké vodítko.

Říkáte, že jste se s problémy naučil žít, daří se vám tedy držet pozitivní mysl?

Určitě, to je to jediné, co mi zbývá. Když se tím budu stresovat, bude ještě hůř. Na suchu trénuju, když je mi několik dnů dobře. Kdyby se ty problémy podařilo odstranit, do dvou týdnů jsem schopný se po deseti dvaceti skocích vrátit do Světového poháru.

Olympiádu v Soči tedy rozhodně nevzdáváte?

Soči nezatracuju. To je pro mě povzbuzení, že šance je, tak na ni pořád budu myslet.

Jsou aktuální potíže o to mrzutější, že přes léto se vám dařilo a pochvaloval jste si, jak se vracíte do své staré formy?

To mě právě mrzí. V Planici na soustředění jsem předváděl snad nejlepší letní skoky, co kdy. Získal jsem v sobě jistotu a pak najednou přijde tohle… Ale zase je dobré, že jsem skončil dobrými skoky a na můstku nemusím mít obavy. Stačí dát zdraví do kupy.

Sledujete skokanské závody a jste v kontaktu s kolegy z reprezentace?

Koukám úplně na všechno včetně kvalifikací. Na Vánoce mi volal Honza Matura, s Lukášem Hlavou si pořád píšu, Kuba Janda, když má cestu do Liberce, se vždycky staví. Jsem s nimi furt v kontaktu, ale chtěl bych být mezi nimi. Teď si uvědomuju, že i když ta loňská sezóny stála za prd, tak jsem aspoň skákal. Takhle vidím, že zdraví je důležitější než sport a to by mi mohlo do budoucna i pomoct.

Reklama