Rubriky:

Lyže a snowboard

Českým běžcům na Tour vládne žena. Ale to se tu nerado slyší, usmívá se Vrabcová-Nývltová

3. ledna 2014 08:50 - Toblach/Praha

Od konce kariéry Kateřiny Neumannové nevídaná záležitost. Tour de Ski vstupuje do svého závěru a nejlepší pozici z českých běžců na lyžích má žena! Eva Vrabcová-Nývltová prožívá v 27 letech životní sezónu, na páteční přejezd z Cortiny do Toblachu (od 10.30, vysílá Eurosport) vyrazí z desátého místa.

 

Svaz lyžařů České republiky

To už si můžete hůře postavené mužské kolegy trochu dobírat, ne?

To se tady nerado slyší, takže to tak ani neberu. (úsměv)

Už jste v elitní desítce zdomácněla? V sezóně se vám to povedlo už dvakrát, desáté místo vám patří i v průběžném pořadí Tour de Ski…

To se říct nedá. Podařilo se mi do ní dvakrát proniknout, ale to neznamená, že tam budu jezdit pořád. I když se o to samozřejmě budu snažit.

Na Nový rok jste v Lenzerheide doběhla sedmá a před vámi byly jen Norky a Finky. Jsou soupeřky překvapené, že mezi zástupkyně lyžařských velmocí se prosazuje Češka?

Gratulovala mi spousta lidí, vypadá to, že mi úspěch přejí. U jedné z Američanek mi přišlo, že má větší radost, než já. Ony jsou kamarádské, stejně jako Polky, Slovinky i Francouzky. Snad jen seveřanky se tolik nebaví, jinak je to prostředí hodně přátelské.

Ještě nedávno jste tvrdila, že s klasickým stylem se spíš perete, teď jste v něm zajela svůj nejlepší výsledek.

Také ten výsledek překvapil i mě samotnou. Tím, že jsem musela startovat v Asiagu, jsem nemohla pořádně klasiku trénovat, takže byl velký otazník, jak se s tím poperu. Měla jsem výborně namazáno a skvěle mi jely lyže, sešlo se to pěkně.

Má vaše povedená sezóna kořeny už v letní přípravě, kdy jste si pochvalovala, že jste zesílila, shodila pár kilogramů a v silničních bězích porážela i specialistky?

Určitě. Začala jsem spolupracovat s kondičním trenérem Filipem Tomášem a dostala jsem chuť do sportu jako takového, nejen výkonnostního. On spolupracuje s hobíky, takže i dřinu umí podat jako zábavu. Když jsem se šla proběhnout, byla to pro mě odměna, ne trénink.

O konkrétních cílech jste před sezónou radši nemluvila. Je současná realita ještě lepší?

O trochu ano, protože i to nejtajnější přání se pohybovalo právě kolem sedmého místa.

Je letošní Tour v olympijské sezóně specifická? Polka Kowalczyková do ní nenastoupila, Norka Björgenová odstoupila v průběhu…

Určitě jo, i když všechny nejely ani vloni. Letos je pole trochu prořídlejší, ale zase některé holky nestartovaly na předchozích svěťácích a chystaly se na Tour, zatímco já závodila na všech. Určitě si neříkám, že jsem tak vysoko jen díky tomu, že ostatní chybí. Ve středu by do pořadí promluvily maximálně dvě holky a já bych pořád byla v Top Ten, tak si toho vážím.

Pomáhá vám i dobrá atmosféra v ženském týmu? Vždyť v Lenzerheide jste z kvalifikace sprintu postoupily všechny tři…

Bohužel Kája Grohová jako sprinterka už z Tour odstoupila, to mě hodně mrzí. Ale těším se, jak spolu pojedeme týmový sprint v Novém Městě a pak na závěrečnou přípravu, tak to ještě společně oslavíme, jak jsme si naplánovaly. Ještě s ní budu muset na výlet na skialpách, protože jsem prohrála sázku.

Čeho se týkala?

Už v Kuusamu po sprintu říkala, že budu mít body na pětce, já si myslela, že ne. Ale na skialpech s ní půjdu jedině do kopce, dolů mě nikdo nedostane. (úsměv) V životě jsem na nich nestála, tak to bude asi dobrodružství.

Ještě společně po dlouhých večerech háčkujete?

Určitě, celá rodina dostala k Vánocům čepice. Ale na Tour na to není čas.

Už vyhlížíte nedělní obávaný finiš Tour na sjezdovce Alpe Cermis?

To už je vždycky boj o život… Mně se trochu zablokovala záda, takže teď spíš řeším, jak je rozhýbat. A v pátek a sobotu přijdou ještě dvě těžké etapy. Na sjezdovce už se trápí úplně každý, na druhou stranu když člověk vyjede nahoru, tak je to taková odměna, že to dokázal.

Je to nejhorší, co se dá na běžkařských tratích zažít? Jestli to tedy ještě trať pro běžky vůbec je…

Právě, že už moc ne. První kilometry podél řeky jsou nádherné, jednou bych je chtěla zažít i při Marcialonze. Ale když člověk přijede pod sjezdovku, všechno jde stranou a člověk bojuje, aby se vyškrábal nahoru. To už neřeším, jak rychle, jen se tam dostat.

Máte v hlavě konkrétní přání pro konečné umístění? Udržet desítku?

To by bylo nádherné, ale ty holky za mnou jsou kousek a přede mnou je to daleko. Navíc tam nejsou žádná ořezávátka, nikdo odpadat nebude. V pátek to bude oříšek, před námi je půl minuty mezera, za námi taky, já bych měla vyjíždět s Lähteenmäkiovou a Jeanovou, což jsou silné soupeřky… Bude strašně záležet už na startu, jestli se s nimi chytím.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Lyže a snowboard

Filtr článků - Lyže a snowboard