Hlavní obsah

Bank se utopil v břečce. Život plný zlomenin a karambolů nevyšperkoval

Životní výsledek měl na dosah český lyžař Ondřej Bank na zimních olympijských hrách v Soči. V pátek byl v superkombinaci druhý po sjezdu. Mnozí favorité nabrali velkou ztrátu. Jenže třiatřicetiletý závodník ve středisku Roza Chutor příležitost propásl. Slalom nezvládl a skončil sedmý, čímž zopakoval výsledek z her ve Vancouveru 2010.

Foto: Christophe Ena, ČTK/AP

Vyčerpaný Ondřej Bank v cíli kombinačního sjezdu.

Článek

„Dva roky jsem trénoval a dřel, jenže jsem byl pořád zraněný nebo nemocný. Cítil jsem, že na světové úrovni jsem neukázal vše, co umím. Moje kapitola zůstávala pořád nedokončená. Teď jsem dostal šanci ji uzavřít. Ale nevyužil jsem ji," posteskl si.

Bank během kariéry překonal obrovské zdravotní potíže. Nemá snad část těla, kterou by si někdy nezranil. „Jako roční dítě jsem spadnul z postele, měl krvácení do mozku a půl roku byl kómatu. Měl jsem být intelektuál, ale lyžuju," vzpomínal už před časem s nadhledem sobě vlastním.

Během kariéry na lyžích měl přetrhané vazy v kolenních kloubech, zlámané nohy i paže, přeražené prsty na rukou raději nepočítá. Vypořádal se i se zákeřným virem, který ho ohrožoval na životě. „Před prvními zlomeninami nohou jsem byl vzteklý hajzlík. Nebýt problémů, zůstal bych rozmazlený fracek," říkal, když si v cílovém prostoru lyžařského areálu v horách nad Soči promítal dlouhou kariéru. V Rusku při bojích pod pěti kruhy dostal ideální příležitost, aby život na svazích vyšperkoval.

Čím si také prošel Bank
1996 - Zlomil si levou holenní kost, lýtkovou na dvou místech a ruku. Ve stejném roce utrpěl opětovnou zlomeninu levé nohy a přetrhl si vazy v koleně. „Měl jsem nohu sešroubovanou od kolena dolů. Za rok měli doktoři šrouby vyndat, jenže zjistili, že nemají správný klíč, tak nohu zase zavřeli.“
2004 - Operace přetržených křížových vazů v levém koleni, bez nichž jezdil osm let. Kloub si fixoval ortézou. Lékaři mu navíc odstranili jeden meniskus.
2006 - Prasklý meniskus, artroskopie kolena.
2008 - V rychlosti 140 kilometrů v hodině vyjel v Kitzbühelu z ideální stopy. Letěl vzduchem 75 metrů a na svah dopadl z velké výšky. Měl otevřenou zlomeninu holenní a lýtkové kosti pravé nohy. Léčil se sezónu a půl.
2011 - Z dovolené v Thajsku si přivezl v těle neznámý virus. Lyžař ležel v Motole izolovaný na jednotce intenzivní péče. Lékaři nevěděli, jak Banka léčit. Nemoc odezněla sama v řádu měsíců.
2012 - Zlomená čelist při tréninku na ledovci v Chile.
2012/13 - V prosinci v Beaver Creeku při tréninku na světový pohár zavadil nešťastně rukou o zem, poranil si ramenní kloub a v lednu musel na operaci.

Ve čtvrtek vyhrál trénink sjezdu pro superkombinaci. V pátek vstal v sedm hodin, dal si k snídani vajíčka se slaninou a měl druhý nejrychlejší čas ve sjezdu. „Tady končí sranda, medaile je brutálně blízko," říkal před čtyřhodinovým čekáním na slalom.

Byl na roztrhání. Stal se žádaným mužem pro rakouské i německé televize. Zpovídali jej žurnalisté z celé Evropy. „A všichni závodníci se mě zase alespoň půl dne báli, zdravili mě a i pro nejlepší borce jsem byl kámoš," smál se. K obědu zhltnul sacharidovou proteinovou kaši, prohlédl si trať.

Než vyrazil ze startovní brány, snažil se udržet si nadhled. „Buď rád, že po všech patáliích jsi součástí velkého divadla. Užívej si. O nic nejde, medaile život nezmění," vtloukal si do hlavy.

Jenže už v úvodní části ztrácel. „Nemohl jsem chytit rytmus," posteskl si. „Slalom byl těžký, záludný. Já neměl strach kvůli medaili. Ale nevěřil jsem si kvůli špatnému dojmu z tréninku. Sjezd mi šel, byl jsem v pohodě. Ale slalom se mi celý týden nedařil, a když jsem stál na startu, měl jsem to v hlavě," vysvětloval.

Necítil lyže. Plísnil sám sebe

V druhé polovině trati se snažil držet čistou stopu, ale vše marné. V břečce na pálícím sluníčku jel pomalu. „Vůbec jsem necítil lyže. V pátek stačila v Soči na medaili z kombinace i průměrná jízda ve slalomu. Ale ta moje nebyla ani průměrná," plísnil svůj výkon.

Když prolétl cílem, vztekle mrsknul hůlku mezi diváky. „V daný okamžik mě zdrtily emoce. Potřeboval jsem si ulevit. A málem jsem zabil Morgan, manželku amerického závodníka Millera. Chtěl jsem trefit žíněnku v cílovém prostoru, jenže hůlka se chytla za palec a letěla nahoru. Naštěstí jsem jí trefil do trupu. Hned jsem přestal být naštvaný a běžel se omluvit. Nebýt incidentu, byl bych naštvaný delší dobu. Fakt jsem se styděl," klopil zrak.

V pozadí tři nejlepší absolvovali květinový ceremoniál. Bank věděl, že měl být mezi nimi. „Nevím, jestli dostanu lepší šanci. Do další olympiády asi nevydržím. Ale snad příběh dostane vysněnou tečku za rok na mistrovství světa v Beaver Creeku," doufal zklamaný Bank.

Reklama

Související témata: