Článek
Co jste si říkala, když jste viděla, jak jedna sjezdařka za druhou míjejí branky?
Ne, že by mi to přišlo k smíchu, ale říkala jsem si: „Aha, tak dneska to bude zajímavé, holky padají jak hrušky, tak já pojedu jak jabko." (směje se) Když startovaly první holky, já seděla v zázemí a i na startu máme televizi, tak jsem aspoň viděla, kde dělají chyby. Trenér nám pak hlásil informace z trati.
V čem byla největší záludnost trati, kterou postavil Rakušan Winkler?
Super-G bylo hodně technické a velmi těžce postavené, ale větším problémem byl ten sníh. Sjezdovka hodně změkla, nebyla taková teplota, při které by mohli použít salmiak, protože by se nechytil. Sníh tak trošku plaval, ale ne všechny holky, které vypadly, jely bez chyb. Muselo se jet trošku i hlavou.
Největším oříškem byla technická pasáž na cílovém svahu. Tam už docházely síly?
Samozřejmě docházely, program je dlouhý a trať není jednoduchá, ale dneska to opravdu bylo hodně i chybami.
Hodně po takovém závodě bolí nohy?
Právě, že dneska mi ten závod strašně utekl. Já přijela sem na poslední svah a říkala si: „Jé, já už mám poslední čtyři brány do cíle." Tak jsem si to užila.
Jste spokojená s tím, jak jste trať projela?
Tím vyšším startovním číslem jsem měla trošku výhodu v nevýhodě. Viděla jsem, kde holky dělaly chyby a ta místa si pohlídala, místy i trošku víc, než jsem potřebovala. Ale být sedmnáctá v super-G na olympiádě se ztrátou pod tři sekundy, s tím jsem spokojená. Kdyby mi někdo řekl před olympiádou, že budu mít svůj nejlepší výsledek v této disciplíně, nebudu věřit.
Bylo super-G vaší rozlučkou s olympiádou, nebo se představíte i v obřím slalomu?
Na 95 procent pojedu. Po dnešku jsem trochu unavená, tak tam nechávám drobný otazník, ale myslím, že mě ve startovní listině uvidíte. Síly ubývají, ale mám před sebou zítra volno, pak den tréninku. Za dva dny se budu snažit připravit.
