Článek
Hurá na sever! Biatlonistka Gabriela Soukalová na letišti Václava Havla před odletem na přípravný kemp do Finska.
Biatlonistka Gabriela Soukalová na letišti Václava Havla před odletem na přípravný kemp do Finska.
Biatlonistka Gabriela Soukalová.
Na soustředění za týmem vyrážíte s pětidenním zpožděním, už jste tedy zcela fit?
Myslela jsem, že už budu v pořádku, ale protáhlo se to… Jsem z toho trochu nešťastná, už od přípravy ve Slovinsku se mě drží teploty a bolení v krku. V pondělí jsem dostala antibiotika, které budu dobírat, a ze začátku té přípravy budu muset mít lehký trénink. Hodně mě to mrzí, teď je nejdůležitější období, kdy by člověk měl být v pořádku. Za celou letní přípravu jsem neprodělala sebemenší nemoc, byla jsem nadšená, jak mám pevné zdraví. Jen do listopadu…
Zdaleka jste nebyla sama, ochořela velká část biatlonové reprezentace.
To je pravda. Začalo to u Michala Šlesingra, pak se nás to zmocňovalo jednoho po druhém. Měla jsem čepy v krku a teploty, to samé, co zbytek týmu.
Kolik tréninku jste kvůli nemoci zameškala?
Je to spíš v týdnech. Teď mám za sebou deset dnů volno, předtím dvakrát po pěti dnech a ještě něco mezi tím. Naštěstí jsem neměla zas tak vysoké teploty, ale stejně když vynechám týden, tak třeba tři týdny se do toho pak dostávám. Pro svou útěchu si říkám, že mistrovství světa máme až na konci sezóny, tak snad se do toho do té doby dostanu.
Světový pohár začíná za necelé tři týdny. Nezvažovala jste do něj vstoupit později?
Zatím jsme s trenérem Ondrou Rybářem nic takového nezvažovali. Já teď přemýšlím jen o tom, abych byla co nejdřív schopná trénovat a aspoň průměrně se na ty závody připravit.
Mohl se na nemoci podepsat i nabitý letní program? Času na regeneraci nebylo tolik…
Přesně tak. Byl to pro mě hrozně náročný rok, neminula mě spousta akcí pro sponzory a další povinnosti a to člověku po psychické stránce nepřidá, nemá ten pravý klid a pohodu.
O to víc se těšíte do Skandinávie na závěrečnou přípravu, kde budete mít klid?
Hrozně se těším. Na soustředění si člověk sportem vyčistí hlavu a přestane myslet na blbosti.
V létě jste říkala, jak moc už se těšíte na závody. Platí to i za této situace?
Spíš mám smíšené pocity, vůbec nevím, co čekat. Ale to snad potrvá první dva svěťáky, než člověk zjistí, jak na tom je. A ty závody mi dávají motivaci, kterou pro svou práci potřebuju.
Loňskou sezónou biatlonisté nasadili laťku očekávání hodně vysoko…
Je mi jasné, že lidi nás budou sledovat víc. Ale je hrozně příjemné, že to nestojí jen na mně, tak doufám, že když nebudu moct, někdo za mě zaskočí. (úsměv) Beru tuhle sezónu trochu odpočinkově, protože i to léto se spoustou akcí bylo pro mě něco nového. Teď se utěšuju tím, že už olympijské medaile mám, tak snad by mi lidé kolem odpustili, i kdyby výsledky byly horší.
