Nepatřím do starého železa, chce předvést Janda. Tak dlouho jako Kasai ale nevydrží

Určitě by mi hodně chyběla. Jsem rád, že jsem tady. I v létě jsem výsledky ukázal, že na to mám a věk není v tomhle sportu limitující.

Byl jsem rozhodnutý ještě v půlce zimy. K tomu, že jsem chtěl končit, přispělo hodně osobních problémů. Ale pak jsem viděl, jak skáče Kasai a bavil se s ostatními kluky, kteří také chtěli končit a pak zůstali. A další věc byla, že mě oslovila lyžařská firma, která chtěla, abych pro ně skákal, to nešlo odmítnout. A podotýkám, že to není o penězích, jak z toho asi každý bude usuzovat, ale o spolupráci. Takovou nabídku jsem předtím nikdy nedostal.

Oni mi dodávají lyže, já na nich skáču. Řeknu, co bych si od nich představoval a oni to vyrobí, což funguje fantasticky. A pak ode mě zpětně získávají poznatky, co se dá udělat ještě lépe. Třeba jsem měl vždycky pomalou nájezdovou rychlost, teď klukům z mančaftu dávám na zadek. Nevím, jestli je to jen těmi lyžemi, ale sedlo mi to.

Japonci jsou opravdu jinde. Tak dlouho jako on určitě skákat nevydržím. Ale Nori řekl, že bude závodit, dokud ho to bude bavit, což může být klidně do padesáti. A spoustě lidem tím kariéru o rok dva prodloužil. Skokanů, kterým je dost přes třicet, pokračuje víc, třeba i Ahonen a Ammann.

Richie má svůj zaběhnutý systém a já jedu podle něho.

Na jaře jsme si sedli, probrali, co fungovalo, domluvili se a dá se říct, že se respektujeme.

Ty hledáme dodneška. (úsměv) Richie je trenér, má nějaký pohled, já závodník, který se v tom pohybuje už pár let a neví, která sezóna bude jeho poslední. Richie mi vychází vstříc, když řeknu, že se mi něco nelíbí a chci to zkusit jinak. Dokonce mi na jaře nabídl, že můžu trénovat podle svého zaběhnutého modelu, ale já řekl, že se přizpůsobím Richieho tréninkům. Na můstku jsme kolem techniky diskutovali víc, ale vždycky se dobereme nějakého závěru.

Ještě úplně fit nejsem, nemoc se táhne, minulý týden v Hinzenbachu jsem dobíral antibiotika. Ale tam už jsem musel odjet, jinak bych měsíc a půl před startem svěťáku neskákal. Za tři dny jsem udělal třináct skoků a musím to zaklepat, docela mi vycházely.

I když nepatří mezi mé oblíbené můstky, docela se mi tu daří. Bude to první svěťák, těším se. Určitě budeme s Honzou Maturou chtít ukázat, že nepatříme do starého železa. (úsměv)

Zatím jsem na můstku nebyl, budu sbírat ohlasy od servisáků. Ve středu chybělo pokrýt ještě nějakých 40 metrů, ale sněhu mají hromadu, s tím nebude problém. A i předpověď je dobrá, vítr skoro žádný, navíc tu v létě instalovali nové protivětrné sítě.