Článek
Před rokem jste za cílem tvrdila, že cítíte jen radost, žádnou únavu. Platí to i teď?
Letos to mám úplně stejně.
Na začátku Tour jste říkala, že vás bolí víc než vloni. Pohoda přicházela postupně?
Určitě se to posouvalo, ale pořád byla ta výkonnost nahoru dolů, nebylo to tak, že bych věděla, jak dobře na tom budu. Vždy záleželo, jak dobře se vyspím, forma není stabilní.
Jaká byla vaše taktika pro poslední etapu, do níž jste šla ze sedmého místa?
S Němkami a Liz Stephenovou jsme byly domluvené na spolupráci pod kopec, pak už si jel každý za své. Na Liz jsem si v kopci určitě nevěřila a ostatní jsem moc neřešila.
Před vámi i za vámi byla v cíli mezera. Dá se říct, že jste si svou pozici hlídala?
Musela jsem jet pořád naplno. Těch pětadvacet sekund náskoku je v tomhle kopci tak málo, že jsem si nemohla být jistá.
Připouštěla jste si, že poté, co se trenéři rozhodli šetřit Martina Jakše, jste v poslední etapě zůstala jedinou českou reprezentantkou?
Trochu jo. Mrzí mě, že Peťa Nováková nemohla Tour dokončit, snad bude brzy v pořádku.
Věřila byste po nepovedeném úvodu sezóny, že na Tour můžete být takhle vysoko?
Rozhodně ne. Tajně jsem doufala, že by to mohlo být dobré, ale až takhle? To určitě ne.
Co tedy stálo za trápením v úvodu zimy? Manko po nemoci na začátku letní přípravy, nebo se objevila další komplikace?
Byl tam zdravotní problém, asi horší než v létě. Pořád to není úplně ideální, je třeba na tom pracovat.
Co vás teď do mistrovství světa ve Falunu čeká? Nejbližší Světové poháry vynecháte?
Otepää a Rybinsk v plánu nemáme, teď se bude řešit podoba závěrečné přípravy na Falun, aby forma gradovala ideálně směrem ke třicítce.
Co říkáte na famózní počínání Norek v čele s Marit Björgenovou? Jsou k poražení?
V tuhle chvíli ukázaly, že ne. Ale co bude za měsíc, se uvidí. Také jsou jenom lidé.
