Hlavní obsah

Ledeckou ke světovému zlatu nabudil metal. Táta má ploužáky, smála se

Michal Osoba (Lachtal)Sport.cz

Za cílem chvíli nevěřícně koukala před sebe, pak se chytla za hlavu a začala se usmívat. Jakoby Ester Ledecké teprve postupně docházelo, čeho dosáhla. „Teď už mě bolí pusa, jak se pořád usmívám,“ hlásila v rakouském Lachtalu zvesela čerstvá mistryně světa v paralelním slalomu a radovala se s celým svým rodinným týmem.

Foto: Darko Bandic, ČTK/AP

Ester Ledecká se raduje z titulu mistryně světa v paralelním slalomu.

Článek
Fotogalerie

Už si pomalu zvykáte na spojení Ester Ledecká, mistryně světa?

Já tomu pořád nemůžu moc věřit. Je to neuvěřitelný a úplně skvělý. Tohle byl jeden z mých největších snů a teď jsem si ho splnila, takže úžasné pocity.

V cíli jste vypadala skoro zaskočeně.

Já jsem tomu prostě nedokázala uvěřit. To se úplně nedá popsat, co jsem v tu chvíli cítila. Sedla jsem si a co mi běželo hlavou, to byly neuvěřitelné věci.

Vypadalo to, že jste procházela celým závodem bez sebemenšího zaváhání.

Neměla jsem žádný problém, až na první jízdu, která byla taková nervózní. Pro finále jsem si vybrala červenou trať, protože jsem v ní jezdila furt. Uvažovali jsme, že možná na jednu jízdu přeskočím do modré, ale nakonec jsem trenérovi řekla, že chci jet jen v červené, protože už jsem na ni byla zvyklá. Já vůbec nechápu, jak se mi tohle povedlo. Mám z toho hroznou radost. Myslím, že závod sám o sobě byl krásný.

Bylo důležité, že jste si díky druhému místu z kvalifikace mohla vybírat v každé ze svých jízd dráhu?

Určitě, přede mnou byla akorát Alena Zavarzinová, která vypadla. Každopádně pro mě bylo lepší, že jsem si celou dobu až do finále mohla vybírat.

Na trati byly dost proměnlivé podmínky, střídala se mlha a jasné počasí. Jak jste se s tím srovnávala?

Bylo trošku nepříjemné, že nahoře bylo vidět úžasně a dole trošku hůř. Ale nebylo to nic drastického. Pořád bylo vidět, dobře to nastříkali barvou.

Připouštěla jste si před závodem nějaký tlak? Poslední závod Světového poháru jste vyhrála…

Ani moc ne. Já jsem se na ten závod hrozně těšila. Vstala jsem, měla dobrou náladu. Pustila jsem si svoje oblíbené písničky a fakt jsem se strašně těšila. A teď se mi splnil sen.

Jaké písničky vás nabudily?

Rozcvičovali  jsme se u INXS, pak tam byl death metal a ještě Lenny Kravitz.

Hity vašeho tatínka Janka před závody nezabírají?

Já nevím, on má takový ploužáky. (směje se) To nemyslím zle, ty mu jdou zase dobře.

Během celého závodu jste působila velmi soustředěně, emoce jste nedávala najevo.

Je to tak, musím se omluvit všem fanouškům, asi vypadám hodně naštvaně, když dojedu. Tak se nedivte, já se jenom soustředím, nejsem naštvaná. Mně to říkal i táta, že se mám trošku usmívat. Ale já se asi fakt musím víc soustředit. Takže se neusmívám, ale uvnitř vybuchují ohňostroje, když vyhraju jízdu.

Na oslavu asi nebude prostor, hned v pátek vás čeká obří slalom.

Já nepiju, protože mně to hrozně nechutná, ale určitě tým si připije a já si k tomu dám čokoládu.

Reklama

Související témata: