Článek
„Podmínky byly těžké pro všechny. Předpověď byla, že by mělo začít sněžit. Na základě toho jsem se připravil na to, že budu měnit lyže na 15. a 35. kilometru. Ale do poloviny závodu předpověď nevycházela, takže jsme se rozhodli o změnách," popisoval Bauer pro Radiožurnál. „ (Po polovině závodu) začalo hustě sněžit a díky tomu jsme se sjeli všichni do skupiny. V tu chvíli jsem cítil, že mám velký problém. Že do konce pojedeme jako velká skupina, a že rozhodne hromadný finiš. Už jsem to viděl černě," přiznal trojnásobný olympijský medailista.
Rodák z Ostrova se rozhodl, že posune druhou výměnu lyží až na metu pěti kilometrů před cílem. „Sice jsem měl od 35. do 45. kilometru obrovské problémy udržet se ve skupině, což pro mě bylo klíčové, ale když jsem se v ní udržel, tak mi to nahrávalo. Věděl jsem, že budu mít ve sjezdech lepší lyže než ostatní," vysvětloval Bauer.
V posledních kopcích věřil ve zlato
Risk vyšel, Bauerovi navíc zbývalo dostatek sil. „Zhruba dva kilometry před cílem jsem si byl jistý, že pokud nespadnu, což v těchto podmínkách nebyl takový problém, medaile by mě neměla minout. Když jsem vjížděl do posledních dvou kopců, věřil jsem ve zlato. V jednom z nich jsem se ale zahrabal (do hlubokého sněhu), což mě stálo náskok. Ale i tak jsem obrovsky spokojený," nelitoval v rozhovoru pro Radiožurnál, že v závěrečném finiši nestačil na vítěze Pettera Northuga.
Lyžař z Božího Daru neriskoval jen během závodu, ale i v celé sezóně. „Protože jsem ji celou postavil na mistrovství světa. Spousta lidí to nenesla nadšeně. A teď by bylo snadné říct: tak, a teď vidíte. Ale já prdím na lidi, kteří mě odsoudili, a chtěl bych poděkovat lidem, kteří za mnou stáli. Chtěl bych poděkovat servismanům a hlavně mojí rodině," prohlásil Bauer po své druhé stříbrné medaili ze světového šampionátu.
