Článek
Skokanská reprezentace funguje od letošního jara v rozděleném režimu, jedničku minulých let Romana Koudelku vede spolu s juniory Rakušan Richard Schallert a skupina čítající Jandu, Jana Maturu, Lukáše Hlavu, Antonína Hájka, Čestmíra Kožíška a Miloše Kadlece se připravuje pod bývalým reprezentantem Michalem Doležalem.
A Janda neskrývá, že i tato změna mu pomohla v rozhodování o prodloužení kariéry. „Je pravda, že jsem už víckrát zvažoval konec. Pak se ale změnila spousta věcí. A spolupráce s Michalem mi vlila novou krev do žil a. Podívejte se na Noriakiho Kasaie, který je o hodně starší než já, a skáče mu to. Právě on hodně klukům prodloužil kariéru, nejen mně. Namátkou Janne Ahonen, Simon Amann, Honza Matura, Michael Neumayer. Všichni jsme byli rozhodnutí, že to po olympiádě zabalíme, a jsme tu dál. U mě je to tak, že se prostě jednoho rána vzbudím a řeknu, že je konec. Aktuálně to ale není na pořadu dne," líčil závodník z Frenštátu.
Koordinační cvičení v lásce nemá
Doležalovo dirigování Jandovi sedí, přestože z něj někdy bývá - podle svých slov - nešťastný. „To hlavně z koordinačních cvičení. Já jsem totiž koordinační..., jak to říct slušně, zkrátka mi to vůbec nejde," vyprávěl se smíchem. „Michal zařazuje koordinaci pořád a já se u toho pak vztekám, protože nějaké překračování a tleskání a jedna noha sem a druhá tam... Z toho mívám někdy opravdu zmatek. Vím ale, že to k tomu patří. A první jarní skoky byly docela solidní," popisoval s optimismem.
Nadcházející zima bude Jandova devatenáctá ve Světovém poháru, nálepka veterána ale vítěze Turné čtyř můstků (2006) a dvojnásobného medailistu z MS (2005 Oberstdorf) nijak nevzrušuje. „Kluci mi už dlouho říkají ‚Dědku', takže jsme na to zvyklý a nepřikládám tomu žádnou váhu. Každému je tolik, na kolik se cítí. Já třeba na osmnáct. A ty mladé kluky pořád biju, ve všemožných soutěžích je porážím a i v tréninku mám někdy navrch," dodal účastník čtyř olympijských her.
