Hlavní obsah

Bauer zůstal za pecí. Ale jen v přípravě, kariéru ještě nebalí

Koketoval s ukončením kariéry. Po stříbrné medaili z mistrovství světa v minulé sezóně se běžec na lyžích Lukáš Bauer hodlal věnovat maximálně dálkovým běhům. Ale nakonec se v osmatřiceti letech rozhodl pokračovat a už vyhlíží listopadový start Světového poháru ve finském Kuusamu.

Foto: Svaz lyžařů ČR

Běžec na lyžích Lukáš Bauer při Světovém poháru v Davosu.

Článek

„Vrcholem zimy v mém podání budou Vánoce," vtipkoval nejprve Bauer. Tenhle plán však zůstane nenaplněn. Místo lelkování čeká nejúspěšnějšího českého reprezentanta posledních sezón ještě minimálně jedna zima plná dřiny a odříkání. „Světový pohár v Novém Městě je pro mě velkým lákadlem," nastínil vrchol, k němuž se upíná.

Ještě v létě byl přitom rozhodnutý, že reprezentace je pro něj minulostí. „Když jsem čtrnáct dnů nic nedělal, nebylo se mnou k vydržení. Končit po dlouhé kariéře ze dne na den není snadné. Když to odlehčím, byl jsem chvílemi trošku nevrlý. A rodina mě podpořila, abych zkusil nejen dálkové běhy, ale i Světový pohár," vypravoval Bauer.

Radikální změny v přípravě

Velkým lákadlem je i Tour de Ski, byť definitivní program českého veterána se ještě bude ladit. Zaměří se jen na určité vrcholy. „Věřím, že výkonnostní propad nenastane, ale se změnou přípravy zaměřené hlavně na laufy se může stát, že v kopcích nebudu silný, jako jsem býval," přemítal Bauer.

Nijak netají, že podoba jeho přípravy doznala radikální úpravy. „Jednoznačně jsem více posiloval. Tréninky jsou zaměřené více silově, protáhly se. Absolvuji třeba sedmdesát až osmdesát kilometrů, přibližně čtyři hodiny. Něco takového bylo v minulosti nepředstavitelné. Někdo říká, že na takovou porci je třeba být trochu hrdina. Já myslím spíše magor," usmál se Bauer. „Rozhodně teď během tréninku stačím přemýšlet nad spoustou věcí," dodal.

Připravovaná proměna závodního programu jej dvakrát vyhnala do Skandinávie. „Vyrazil jsem mezi laufaře, abych něco okoukal, vstřebal a poučil se. Jinak jsem zůstal doma za pecí a využíval výborných podmínek na Božím Daru," vykládal Bauer, jenž se musel vypořádat s proměnou vlastního těla: „Zahulit dostaly ve srovnání s minulostí jiné partie. Více jsem dřel záda a ruce, odešly mi nohy, které byly vždy mojí doménou. Ale teď vstupuji na nové pole, tak je třeba se přizpůsobit."

Reklama