Článek
Kdy vlastně padlo definitivní rozhodnutí o pokračování vaší kariéry?
Nejdřív jsem chtěl vyzkoušet první lyžování a jelikož kotník trochu zlobil, přicházelo to hodně postupně. Ale když jsem odjel do Chile a tam absolvoval celé soustředění, bylo definitivní, že to zvládnu.
Co vás žene k dalšímu pokračování kariéry?
To, že jsem se celý lyžařský život škrábal nahoru. Zezačátku jsme ty podmínky neměli úplně ideální, teď se k ideálu trochu blíží. A přišlo by mi škoda je nevyužít. Máme dva dobré servismany, dostatek lyží, dokonce i finance na kvalitní přípravu. A když jsem i po té půlroční pauze v elitní třicítce ve sjezdu, je to pro mě čest.
Slalomářka Šárka Strachová říká, jak obdivuje, že umíte najít motivaci k návratu.
To já hledat nemusím. Ještě jsem nic nevyhrál, vždy jsem lyžoval proto, že mě to baví.
Máte spočítáno, kolik návratů k lyžování už jste po zraněních podnikl?
Rozhodně ne. Kdybych měl, tak už tenhleten asi nebude…
Cítíte na sobě ještě tréninkové manko po pozdějším startu přípravy?
Trochu tam je. Nikdy jsem zraněný kotník neměl, je to relativně složitý kloub na rekonvalescenci. První závody budou takové osahávací a hlavní cíl je v lednu, kdy doufám, že budu v plné formě.
Na co se chcete v sezóně bez mistrovství světa či olympiády zaměřit?
Zaměřím se na to, abych nespadl. (úsměv) Platí, že se chci věnovat rychlostním disciplínám a hlavně se soustředit na Kitzbühel. Nejdu do sezóny, abych ji odjezdil na patnáctém dvacátém místě, což jsou krásné výsledky, ale těmi stupni (třetí místo v kombinaci v Kitzbühelu) v minulé sezóně jsem se navnadil a chtěl bych si ten pocit zopakovat.
S financemi vám pomohl stejně jako vloni mecenáš, který chce zůstat v utajení?
Už dva dny po příletu z Beaver Creeku jsme se potkali v Praze a on říkal, že ví, že budu pokračovat… A když se tak rozhodnu, podmínky jsou stejné.
I z lyží máte dostatečný výběr?
Nejsme pozadu. Kluci makali poslední dva kempy brutálně, furt byli v lyžárně. Máme patnáct nových párů, k tomu ty starší, ale vypadá to, že nové jsou stejně rychlé nebo rychlejší, což nebývá běžné. Ale ještě jsem měl málo srovnání s jinýma klukama.
Vybírat z tolika párů zní skoro děsivě…
Je to děsivý. Proto jsem se rozhodl soustředit na rychlostní disciplíny a místo obřáku v Söldenu jsem tři dny testoval. Slovinský servisák má svou hlavu, dělá to třicet let a nemá radost, když mu někdo odporuje. Ale snažíme se mít co nejvíc dat, abychom nesáhli vedle.
Poslední slovo ohledně výběru lyží máte vy?
Poslední slovo jsem měl na mistrovství světa, když jsem se rozsekal… Myslím, že to nebylo lyžemi, ale on to samozřejmě hned použil a říkal: „Ty vole, vždyť byly spálený, to je kvůli tomu.“ (úsměv) Naštěstí máme druhého servisáka Robina, který je z nás nejrozumnější a ty tlaky musí kočírovat.
