Článek
Proč zrovna on?
Skončila jsem u francouzského týmu, tak jsem oslovila Lionela, jehož jsem vídala na ledovcích, jak pracuje. Potřebuju velké změny v technice a ty se v týmu osmi závodnic dělají těžko. Proto jsem potřebovala osobního trenéra.
Jak se zatím osvědčil?
Na kopci je přísný, párkrát i slzička ukápla. Tlačí vás, ale ví, kde jsou vaše hranice. A jako člověk je velmi sympatický, potřebuje zpětnou vazbu, jestli chápu všechny detaily.
Jak těžké je Financeho ufinancovat?
S manažerem jsme sehnali mecenáše, který si nepřeje být jmenovaný. Seznámili jsme po mistrovství světa v Beaver Creeku přes Petra Kakeše (bývalý rychlostní lyžař). Pak mi Petr volal, že dotyčnému jsem se jako osobnost zalíbila, že by mi rád pomohl a podpořil mě.
V mládežnických reprezentacích se prosazuje i vaše sestra Iva. Stíháte na ni dohlížet?
Teď je prvním rokem juniorka, jde trochu v mých šlépějích, taky jsem v šestnácti odletěla do Ameriky na střední školu. Sestru rodiče poslali do Rakouska na sportovní gymnázium, za to jsem ráda. V Söldenu jsme spolu byly dva dny na lyžích, i Lionel tvrdil, že je má věrná kopie.
Sníte o tom, že byste se potkaly na olympiádě?
To by bylo super. Brácha Dušan dělá snowboarding a naši vždycky říkali, že jestli se všichni tři potkáme na olympiádě, tak se z toho prý asi opijí. (úsměv)
