Hlavní obsah

Snowboardista Novotný může v Turíně vyhrát, nebo skončit 30.

Málokterému snowboarďákovi se poštěstí, aby jeho prkno pokřtil prezident. Pětadvacetiletý Michal Novotný si patronát Václava Klause nad svou olympijskou účasti považuje. Nicméně si nemyslí, že ho to nějak zavazuje a že by kvůli výsledku měl být v Turíně nervóznější než obvykle.

Foto: PRÁVO/Milan Malíček

Snowboardista Michal Novotný.

Článek

Michale, s jakými ambicemi do Turína odjíždíte?V našem sportu se nikdy nedá nic dopředu odhadnout.

Dobře, ale představu o svém výkonu snad máte. Cítíte se na vítězství? Nebo třicáté místo?Opravdu můžu dopadnout v rozmezí od prvního do třicátého místa. Ve snowboardcrossu záleží nejen na umění, ale taky hodně na štěstí. Od rozjížděk po další fáze závodu se může přihodit spousta nepředvídatelných věcí. Můžete být největší favorit, někdo vás sestřelí a všechno je v háji. Vysoké ambice má nejmíň třicítka závodníků a já k nim snad patřím.

Co jste si odnesl ze setkání s Václavem Klausem?Je fajn slyšet od prezidenta přání hodně štěstí. Nepřipadá mi to však zavazující. Jako, že bych musel přivést medaili. V Turíně nic proti jiným závodům nezměním. Zase se budu snažit na maximum.

Jak dlouho se snowboardingu věnujete?Začal jsem před devíti lety. Nejvíc mi jde disciplína cross, tedy společný závod čtveřic.

Pocházíte s hor?Kdepak, jsem pražák.  Za tréninkem nejčastěji vyrážím do Pece pod Sněžkou, kde mám nejlepší podmínky.

Pamatujete se na svůj první závod?Určitě, v Peci pod Sněžkou jsem si půjčil prkno od bráchy. V obřím slalomu jsem asi osmkrát upadl. Byla to velká legrace. Rozhodne mě od snowboardu neodradila.

Reklama